 |
Starší
čísla |
|
|
 4/01,
5/01,
6/01,
7/01,
8/01,
9/01,
10/01,
11/01,
12/01,
13-14/01,
15-16/01,
17/01,
18/01,
19/01,
20/01,
21/01,
22/01,
23/01,
01/02,
02/02,
03/02,
04/02,
05/02,
06/02,
07/02,
08/02,
09/02,
10/02,
11/02,
12-13/02,
14-15/02,
16/02,
17/02.
18/02,
19/02,
20/02,
21/02,
22/02,
23/02,
24/02 |
|
|
|
|
|
| Z historie
města: Valašská kapela "strýca" Matalíka |
 |
Strýc Antonín
Matalík patřil neodmyslitelně k našemu městu, kde se 6. července 1880 narodil.
Po vyjití školy se vyučil obchodním příručím u A. Michoňka v obchodě s
látkami. Před válkou pracoval u dráhy a potom v krásenských sklárnách u
Reichů. Zde hrával na bicí nástroje, ale jeho skutečným instrumentem byly
housle. Na ně hrával s Pelarem, u kterého se naučil všemu, co potřeboval
muzikant po celý život. Od něj převzal mnohé písničky, které by jinak
zavál čas. A když v roce 1907 Pelar zemřel, založil si vlastní kapelu ve
složení: dvoje housle, klarinet, cimbál, basa a když bylo třeba, tak ji
rozšířil. Sám hrál 1. housle, 2. housle hrál Štork nebo František Šmíd
z Krhové, který hrál i na harmoniku. Vrečka foukal létnu, na basu hrál
robustní táta Hanák, případně známý elektrikář a astronom Tonek Balcner,
či podsaditý Brož. U cimbálu sedával všemi milovaný Lojzíček Fabián, který
za svou kapelou chodil pěkný kus cesty, neboť bydlel na meziříčské samotě.
Na počátku 50. let hrál
s Matalíkem i mladý Meziříčák Václav Krutilek, později hudební skladatel
mnoha polek, valčíků i pochodů se starými, ale především novými lidovými
texty. Muzikant Tonek Matalík měl čtvera-čivé oči a rošťácký úsměv na tváři.
Hrál všude, kde mělo být veselo. Hrál na Panském šenku (bývalý hotel Radhošť),
u Panáčků, Stolaříků, Perutky aj. Jejich muzika nechyběla, když měli hasiči
v huťském lesíku výlet, či se kácel máj, bylo veřejné cvičení, svatba,
funus, křtiny nebo se vařil guláš a čepovalo pivo. Později často hrávali
ve Valašském muzeu v Rožnově. Zde hrávali ve valašské hospodě, která stojí
dosud, a hosty bavili vtipnými valašskými písničkami. Z jejich nepřeberného
množství skladeb se tam hrávala ponejvíce "Mašina" jinak nazývána
"kačena", která stávala dlouhá léta u meziříčského nádraží. Táhla
pár vagónků, vybavených dřevěnými lavicemi a v zimě vytápěných uhlím v
železných kamnech. Při jízdě z Krásna do Rožnova se celá drkotala. Muzikanti
její jízdu parodovali zvukovými efekty: pískáním lokomotivy, vypouštěním
přebytečné páry, vyvoláváním průvodčího ve stanicích. Jízdu končívali drkotavým
zastavením a zvoláním průvodčího: "dál to nejde, koza je na štrece!".
Posluchače bavili i dalšími "daremnými" písničkami, např. "Sedí
vrabec na Makytě, vrtí řiťů rozmanitě". O vrabcích měl Matalík písniček
víc, zřejmě si na ně potrpěl.
Ale k Matalíkovi a jeho
muzice neodmyslitelně patřila jeho zlidovělá písnička "My zme Valaši,
jedna rodina". O jejím vzniku vyprávěl dirigent vlastní dechovky, Meziříčák
Otakar Michoněk autoru tohoto článku, že písničku "My zme Valaši"
složili v roce 1933 na podzim Anotnín Matalík s Antonínem Ballnerem v hospodě
u Bělků (v tom roce byla to již hospoda u Hasalů) na Náměstí vedle městské
spořitelny.
S touto písničkou a
mnoha dalšími v repertoáru hrála Matalíkova kapela dvakrát velmi úspěšně
v Praze. Poprvé v roce 1940 v Lucerně a podruhé v roce 1942 v Celetné ulici
ve Valašském šenku. Toto vystoupení zařizoval přítel František Hanus, známý
filmový a divadelní herec. Ten říkal, že Matalík byl pro Prahu šok. Kapela
zde hrála ve Valašských krojích "daremné písničky" asi třičtvrtě
roku. Potom ale přišla na Valachy tesknica, jaká chodívala i na akademického
malíře Jožku Barucha, a jednoho dne sbalili fidlátka a hybaj domů na Valachy
za svýma robkama a děckama.
Když se 28. března 1955
naplnil Matalíkův život a opustil svou kapelu, jeho muzikanti mu na pohřbu
naposled zahráli právě píseň "My zme Valaši" a uložili ho do rodné
země na hřbitově ve Valašském Meziříčí.
Podle dobových pramenů
a vlastních vzpomínek napsal a fotografiemi doložil Jindřich Janoušek.
Kresba Antonína Matalíka od
Jožky Barucha z roku 1946 s věnováním: "Přáteli a krajanu Františku
Hanusovi na památku".
Matalíkova kapela. Zleva doprava
Hanák, Lojza Fabián, Štork, Antonín Matalík
|
|
| | Top|
Chcete
zareagovat | Zpět
| |
| |
|
|
