 |
Starší
čísla |
|
|
 4/01,
5/01,
6/01,
7/01,
8/01,
9/01,
10/01,
11/01,
12/01,
13-14/01,
15-16/01,
17/01,
18/01,
19/01,
20/01,
21/01,
22/01,
23/01,
01/02,
02/02,
03/02,
04/02,
05/02,
06/02,
07/02,
08/02,
09/02,
10/02,
11/02,
12-13/02,
14-15/02,
16/02,
17/02,
18/02,
19/02,
20/02,
21/02,
22/02,
23/02,
24/02,
01/03 |
|
|
|
|
|
| Novoroční
uvažování starého kantora o známkování |
 |
Vážení rodiče!
Zase se blíží pololetí
a s ním vysvědčení. Znovu se ozývá přání mnoha rodičů i žáků: neznámkovat.
A přece na vysvědčeních nejsou číslice, ale slovy vyjádřené hodnocení,
čeho žák dosáhl v uplynulém období. Volat po oklasifikování jinými slovy
je jenom slohové cvičení ukládané učitelům. Odpůrci známkování mluví o
jeho škodlivosti pro psychiku žáků. Mají trochu pravdu, ale po této stránce
je daleko škodlivější spěch a snaha, aby žáci zvládli učební látku co nejrychleji
a v nejširším rozsahu. To vede žáky středních a slabších schopností ke
stresům a pocitům méněcennosti. Výsledkem uspěchanosti bývají v lepším
případě krátkodobé znalosti mnohdy bez pochopení nejdůležitějších základů
vědomostí. Ale to by byl hovor o tom, zda je cennější množství znalostí
nebo kvalita jejich podstaty, tedy hovor na jiné téma.
Bez hodnocení výsledků
žáka se ve škole neobejdeme. Má říci, jak je žák připraven přijímat novou
učební látku v dalším období školního roku nebo ve vyšší třídě. Učitelům
pak hodnocení ukazuje, zda postupovali při předávání učební látky dobře
a vede k zamyšlení, jak učit lépe, efektivněji, aby žáci získali trvalé
znalosti základů, podstaty jevů. Každý i nejpoctivější učitel si je vědom,
že jeho hodnocení se jen může přiblížit k hodnocení absolutně spravedlivému,
které vždy zůstane nedostižným ideálem.
Je samozřejmé, že rodiče
touží, aby jejich děti měly známky co nejlepší. Mnohdy totiž je známka
důležitá pro přijetí na vyšší školu nebo i do zaměstnání. Zapomínají však,
že známka má také velice důležitý výchovný význam. Zapomínají, že trojka
slovy vyjádřeno znamená, že žák umí látku dobře. Bylo by jistě lepší, kdyby
učivo zvládl chvalitebně nebo výborně, ale znát něco dobře už něco znamená!
Mnozí rodiče vyžadují
jedničky nejen od svých dětí, ale i od jejich učitelů. Často tak činí nejen
prosbami, aby se pedagog nad jejich potomkem ustrnul a dal mu lepší známku,
ale i nátlakem (politickým, ekonomickým) či dokonce úplatky, ba někdy i
vyhrožováním. Zapomínají, že tím vlastně nejvíce škodí svým dětem. Vzbuzují
v nich nezdravý pocit, že vše umějí. Potlačují v nich sebekritičnost. Nevedou
je k poznání, že každý úspěch v životě vyžaduje námahu, tvrdou práci. Nepřipravují
je na to, že v životě budou muset sami a bez rodičovské či jiné pomoci
překonávat ještě daleko větší překážky, úskalí, která na každého člověka
často číhají. Zdá se, že na takové situace je třeba už malé děti připravovat,
otužovat je, aby mrazivé chvíle lépe snášely. Je lépe, když jsou děti co
nejdříve vystaveny malým problémům a učí se je překonávat. Otuží se a připraví
s pomocí rodičů i školy zdolávat problémy větší.
Velice rád vzpomínám
na svého pana učitele ze třetí třídy, protože mi dal poprvé na vysvědčení
trojky a nic nedbal na to, že moji rodiče byli nejen jeho kolegy (jsem
z kantorské rodiny), ale dokonce i přáteli. Včas a dostatečně brzo mi těmi
trojkami ukázal, kde mám nedostatky a že bez snahy a námahy ničeho nedosáhnu
a že tedy nemám důvod nosit povýšeně nos nahoru.
Dík, pane učiteli! Vaší
zásluhou jsem pozdější kritiku svých nedostatků snášel snadněji, byl jsem
připraven na to, že život není žádné lehounké peříčko a jednou mi nikdo
nebude urovnávat cestu, jak to někteří rodiče dělávají.
Tož, milí rodičové,
nevynucujte pro své děti jedničky, myslete víc na budoucí životy svých
potomků. Vystavte je včas malým obtížím, aby byli později připraveni překonávat
větší a závažnější.
Jiří Demel |
|
| | Top|
Chcete
zareagovat | Zpět| |
| |
|
|
