 |
Starší
čísla |
|
|
 4/01,
5/01,
6/01,
7/01,
8/01,
9/01,
10/01,
11/01,
12/01,
13-14/01,
15-16/01,
17/01,
18/01,
19/01,
20/01,
21/01,
22/01,
23/01,
01/02,
02/02,
03/02,
04/02,
05/02,
06/02,
07/02,
08/02,
09/02,
10/02,
11/02,
12-13/02,
14-15/02,
16/02,
17/02,
18/02,
19/02,
20/02,
21/02,
22/02,
23/02,
24/02,
01/03,
02/03,
03/03,
04/03,
05/03,
06/03,
07/03,
08/03,
09/03,
10/03,
11/03,
12/03,
13/03,
14/03,
15/03,
16/03,
17/03,
18/03,
19/03,
20/03,
21/03,
22/03,
01/04,
02/04,
03/04,
04/04,
05/04,
06/04,
07/04,
08/04,
09/04,
10/04,
11/04,
12/04,
13/04,
14/04,
15/04,
16/04.
17/04,
18/04,
19/04,
20/04,
21/04,
01/05,
02/05 |
|
|
|
|
|
| Žalman
& spol. rozezpívali M-klub |
 |
V sobotu
28. ledna vystoupila folková skupina Žalman & spol. ve složení: Pavel
"Žalman" Lohonka (kytara, zpěv), Jindřiška Petráková (flétny, perkuse,
zpěv), Jan Brož (kytary, zpěv), Petr Novotný (baskytary, klávesy, zpěv)
téměř po sedmi letech v M-klubu. Na koncertě zazněly písně z jejich zatím
posledního alba Nápis na štítu domu ale i starší, už téměř zlidovělé písně
z předchozích alb - Nápis na štítu domu, Můj život je vítr, Přijela jsem
v cadillacu, Jantarová země, Never more, Svatí koně z Aranu aj. Koncert,
jenž trval něco málo přes devadesát minut, shlédlo téměř stopadesát
spokojených diváků, kteří odměňovali hudebníky bouřlivým potleskem a občas
si s nimi i zazpívali tak, jako tomu bylo i při staročeské lidové
písni Panenka. Na závěr zazněla píseň Zvířátka, po níž následovaly ještě
tři přídavky - Divokej horskej tymián, Jdem zpátky do lesů, Nezacházej
slunce. Krátce před koncertem vznikl i tento rozhovor.
Jak vznikla přezdívka
"Žalman"?
Když jsem jezdil s kamarády
na čundry, měl každý nějakou přezdívku. A mně dali právě tuto, protože
jsem zpíval spíše romanticky smutné písničky.
Ve vašich písních
zpíváte o krásných věcech, o pozitivních chvílích. Jak by podle vás měl
vypadat ideální svět?
Snažím se, i když jsou
písně možná romantické, melancholické, aby vy-zněly pozitivně a nebyly
depresivní. To je to důležité, aby to z toho prostě vycházelo. Píšu o životě,
o hezkých věcech, které už skoro normálním způsobem vůbec nevnímáme. Ideální
život neexistuje. Jedině možná na jiné planetě, v jiné galaxii, v nějaké
jiné dimenzi, kde možná mají vyřešeno všechno, co tady lidstvo vyřešeno
ne-má. Ale ideální život si spíš idealizují mladí lidé, což je pochopitelné,
zvláště mladé slečny, ale realita života je naprosto jiná. A potom jsou
ty různé frustrace a zklamání.
Myslíte si, že folk
a country mají šanci přežít na současné hudební scéně?
Mohu vám říct, že je
to velice tvrdé. Sdělovací prostředky tomuto žánru nevěnují pozornost a
jdou spíše po módních trendech. Ale já si nechci stěžovat, beru svůj muzikantský
život takový, jaký je, s tím se nedá nic dělat. Někdy jsou roky jak se
říká hubené, někdy jsou roky bohaté na tuhle muziku. Dokud ale lidi chodí
a budou chodit na tenhle žánr, tak nezanikne.
Na čem v současné
době pracujete?
Dokončil jsem knížku
společně s Janem Hlaváčem. Bude se jmenovat Ráno bylo stejný a měla by
vyjít v březnu. Obsahuje různé povídky z mého života. Mělo by taky vyjít
dvojcédečko Minnisengrů, s nimiž jsem sedmnáct let hrál, koncem roku
dévédéčko a v příštím roce nová deska, na které teď pracuji. Jinak samozřejmě
jezdíme hrát koncerty po celé republice jako každý rok.
Co vás v poslední
době nejvíce naštvalo?
Tak samozřejmě mě štve
politika nynější vládnoucí sociální demokracie, protože naprosto zhuntovala
podni-katele. Když je někdo šikovný, umí pracovat a ještě zaměstnává další
lidi, tato vláda hází jen klacky pod nohy. To je takový nový socialismus,
co se tady snaží udělat. Je to strašně moc vidět i v kultuře. Na nic nejsou
peníze, na kulturu je nejméně peněz z celého rozpočtu.Tak to mě docela
štve.
Co vás v poslední
době nejvíce potěšilo?
Že na nás chodí stále
dost lidí, že jsme relativně všichni dost zdraví. Také mě potěšilo, jak
jsou lidé solidární s postiženými přírodní katastrofou v Asii. Kolik se
jich dokázalo úplně proměnit. Najednou jsme ukázali, že víme, co jsou to
povodně a přírodní katastrofy. Lidé si to dobře pamatují a poslali hodně
peněz. To mě velmi potěšilo. A zaujalo, když jsem si teď nedávno přečetl,
že na Slovensku to byla naprosto bída. Lidi tam nevybrali skoro žádné peníze.
Potom mě občas potěší
takové ty životní drobnosti, hezké věci. Když je hezké počasí a lidi se
k sobě chovají pěkně, to mě taky těší.
Jaké je vaše zatím
nesplněné přání, váš životní sen?
Jedno přání a životní
sen jsem si splnil. Byla to návštěva Kanady, letos tam pojedu znova. Můj
životní sen je také společně si zahrát se slavnou trojicí Peter, Paul &
Mary a neživit se muzikou, ale muziku dělat. Já ale dělám muziku jako svého
koníčka, takže i to je splněný životní sen.
Jak zní vaše životní
motto?
Já žádné nemám. Dokud
nejsem mrtvý, tak je to všechno v pohodě.
Děkuji za rozhovor.
Jan Svoboda |
|
| | Top|
Chcete
zareagovat | Zpět
| |
| |
|
|
