 |
Starší
čísla |
|
|
 4/01,
5/01,
6/01,
7/01,
8/01,
9/01,
10/01,
11/01,
12/01,
13-14/01,
15-16/01,
17/01,
18/01,
19/01,
20/01,
21/01,
22/01,
23/01,
01/02,
02/02,
03/02,
04/02,
05/02,
06/02,
07/02,
08/02,
09/02,
10/02,
11/02,
12-13/02,
14-15/02,
16/02,
17/02,
18/02,
19/02,
20/02,
21/02,
22/02,
23/02,
24/02,
01/03,
02/03,
03/03,
04/03,
05/03,
06/03,
07/03,
08/03,
09/03,
10/03,
11/03,
12/03,
13/03,
14/03,
15/03,
16/03,
17/03,
18/03,
19/03,
20/03,
21/03,
22/03,
01/04,
02/04,
03/04,
04/04,
05/04,
06/04,
07/04,
08/04,
09/04,
10/04,
11/04,
12/04,
13/04,
14/04,
15/04,
16/04,
17/04,
18/04,
19/04,
20/04,
21/04,
01/05,
02/05 |
|
|
|
|
|
| Homo
hardcoreus - po osmé na výletě, opět za hranicí lidských (i zvířecích sil) |
 |
Další vědecké
symposium valašsko-meziříčských vědců přišlo s novými objevy. Průzkumu
se letos zúčastnily přes 3 desítky vzorků z celé ČR. Hardcoreus je
odolný vůči povětrnostním vlivům, v zimě nadprůměrně ochlupen (týká se
pouze samců), velmi důvěřivý, adaptabilní a má snížený pud sebezáchovy.
A jelikož vědci jsou zatím zavřeni s chlupy v laboratořích výzkumného
ústavu, přinášíme info ze samotného víkendového pobytu:
21.-23.1.2005 chata Visalajka. Homo
hardcoreus - drsný? výlet. Asi jo. Byla zima, nárazový vítr, dost sněžilo,
co víc si přát. Obtížnost celého výletu se volila v pátek drsností večírku
a někteří si nastavovali obtížnost až do tří do rána. Na pátečním briefingu
se korýši dozvěděli jako vždy minimum informací o trasách sjezdek, kola
a běžek a jako vždy se vše vařilo v sobotu:
Ostatně, že lyže odveze
na Lysou horu horská služba (mimořádně ochotná - díky), jsme zjistili až
ráno. Vstávalo se již v 6.30. V 7.00 se naložily lyže na korbu terénního
vozu, vymyslely se trasy a v 8.00 na stejnou korbu naskákalo asi 15 korýšů,
zbytek zmizel v doprovodných vozidlech. Celkem 31 kousků. Řidič, chatař
a největší korýš v jedné osobě to s námi sypal na sněhu přes 60. V té vánici
nešlo u pasažéru rozeznat euforii a paniku. Po přesunu na Papežov, se mnozí
dožadovali i rychlostní prémie v autech. Start: pěšky na Lysou.
Sjezd z Lysé na Zlatník.
Trasa volná, pravidla žádná. Viditelnost taky.... žádná.
Střelba v příkopě (aby
vítr nezanášel diabolky). Drsní si sundali rukavice.
Kolo. Bylo slíbeno pohodových 7 km
a tak se vydali všichni. Z Visalají rychlostní prémie: sjezd na Bebek asi
v půl metru prašanu. Škoda, že nikdo nemá morál to fotit, protože nikdo
se nechce ochudit o ten ojedinělý zážitek. Poté, co jsme sjeli na Bebek
do údolí Morávky, některým začalo svítat, že to s těmi 7km nebude tak horké.
Pravda: stopli jsme lakatoš a pokusili se ho láhví uplatit, aby nám prohrnul
cestu zpět, nicméně spěchal k nějaké kalamitě. Ale váhal. Do mapy se první
odvážní podívali až v Pražmu. Na Visalajích 30km a tma.
Běžky se odehrály v místním areálu.
Prošlapal ho Ben s Cumulem. Byla chyba, že jsme nevyrazili na Bílý Kříž.
Prostě běžkaři se cítili ochuzeni.
Skoky : někteří šli i do "véčka".
Pak již jen všichni složili přísahu na lebku, že "do roka nevymněknou"
a obdrželi oprávnění užívat titul Hc. za jménem.
V celkovém součtu hodnocení vyšel
nejlépe Petr Both z Valašského Meziříčí a jelikož nikdo neprotestoval vůči
silně neprůhlednému systému výsledků, tak vyhrál.
... v neděli jsme se přeci jen na
ty běžky dostali. Až na zavřenou Švarnou Hanku a katastrofální obsluhu
na Sulově velmi příjemná tečka na závěr.
Thank you:
zejména Martin Kupec, který se tento
ročník stal spolupořadatelem, poskytl neopakovatelné zázemí, vlastní vůz
na přepravu čehokoliv, informace o terénu a místních poměrech a vůbec
Bláža, že se důstojně ujal role maskota
letošního výletu ve stylovém kostýmu na jasanových lyžích a kole Ukrajina.
Pekárna Lešňanka a Mlékárna Valašské Meziříčí za záchranu životů před smrtí
hladem. |
|
| | Top|
Chcete
zareagovat | Zpět| |
| |
|
|
