 |
Starší
čísla |
|
|
 4/01,
5/01,
6/01,
7/01,
8/01,
9/01,
10/01,
11/01,
12/01,
13-14/01,
15-16/01,
17/01,
18/01,
19/01,
20/01,
21/01,
22/01,
23/01,
01/02,
02/02,
03/02,
04/02,
05/02,
06/02,
07/02,
08/02,
09/02,
10/02,
11/02,
12-13/02,
14-15/02,
16/02,
17/02,
18/02,
19/02,
20/02,
21/02,
22/02,
23/02,
24/02,
01/03,
02/03,
03/03,
04/03,
05/03,
06/03,
07/03,
08/03,
09/03,
10/03,
11/03,
12/03,
13/03,
14/03,
15/03,
16/03,
17/03,
18/03,
19/03,
20/03,
21/03,
22/03,
01/04,
02/04,
03/04,
04/04,
05/04,
06/04,
07/04,
08/04,
09/04,
10/04,
11/04,
12/04,
13/04,
14/04,
15/04,
16/04,
17/04,
18/04,
19/04,
20/04,
21/04,
01/05,
02/05,
03/05 |
|
|
|
|
|
| Basové
G - slyšitelná připomínka studentských tradic |
 |
Když se
mluví o historii našeho města, mluví se o něm jako o městě kultury a škol.
A studenti byli u všeho podstatného, co se tenkrát v kultuře dělo. Ale
život jde dál a co bylo, už není. Dnes je ve městě jediný při škole dlouhodobě
působící kulturní soubor a tím je smíšený pěvecký sbor Basové G, který
již víc než deset let působí na Gymnáziu Františka Palackého. Zakládala
ho a dodnes ho vede PhDr. Jana Krcháková a tak je pochopitelné, kam jsem
se na sbor zašel zeptat.
Jak to bylo se založením sboru?
Založila jsem ho v říjnu
roku 1992 s několika studenty gymnázia, které jsem učila hudební výchovu,
a vlastně tak trochu na jejich přání. Já osobně jsem sice chtěla sbor založit,
ale až o něco později, až se něco naučíme, ale studentům to nestačilo a
dnes jsem ráda, že jsem se od nich nechala přesvědčit. I když začátky nebyly
snadné. Začínali jsme jen se čtrnácti zpěváky, z nichž většina neměla žádné
zkušenosti se sborovým zpěvem a já jsem zase neměla žádné zkušenosti s
vedením sboru. Název Basové G vymyslel tehdejší student gymnázia Libor
Nejedlý, a protože jsme byli pilní, měli jsme již v únoru 1993 první veřejné
vystoupení, i když jenom v aule gymnázia.
Jste nepominutelnou součástí kulturního
života města, často koncertujete a dokonce jste již vydali i první hezké
CD. Jak vypadá sbor dnes?
Dnes je nás kolem čtyřiceti,
i když těch skutečně pilných a spolehlivých je o něco méně, a ve sboru
nejsou pouze studenti gymnázia, ale několik zpěváků je i z jiných škol
a dodnes s námi zpívá i několik našich absolventů. Ale každý rok se to
dost mění, sbor se průběžně obměňuje, takže sborem již neprošly desítky,
ale dokonce několik stovek zpěváků. Proto je nutno začínat stále znova
a tak není snadné vytvořit a hlavně udržet vysokou kvalitu sboru, ale neustále
o ni usilujeme. Pokud jde o zkoušky sboru, tak běžně zkoušíme dvakrát týdně
odpoledne a v dobách intenzivnějšího nácviku jezdíme na oblíbená víkendová
soustředění, například do Fryštáku, Kýchové a Velké Lhoty, nebo třeba na
Hostýn. Ostatně, takové první víkendové soustředění jsme absolvovali již
v květnu 1993 v Hutisku - Zákopčí.
Kdy a kde nejčastěji koncertujete?
Nejčastěji pochopitelně
v našem městě. Několikrát jsme se zúčastnili Jarního koncertu písní, pořádaného
Besedou, v červnu zase pořádá naše gymnázium benefiční koncert Studen-ti
městu, při kterém s námi vystoupí vždy studentský sbor odjinud jako host,
vystupujeme na řadě benefičních koncertů pořádaných většinou kolem Vánoc
zejména sdružením Člověk - člověku, Adrou a Charitou, něco pořádáme i sami
a máme už i zkušenost s výchovnými koncerty. Ale vystupujeme i za hranicemi
města, například ve Vsetíně, v Loučce, Halenkově a Hovězí, i za hranicemi
republiky. V roce 2002 jsme byli na mezinárodním festivalu Trojok slezski
v polských Katovicích a v roce 2004, v rámci Roku české hudby, na setkání
pěveckých sborů a národopisných souborů v řecké Leptokarii.
A co soutěže?
Pravidelně jezdíme do
Vsetína na soutěž Chrám i tvrz, kterou jsme již dvakrát, v letech
1998 a 2003, i vyhráli, několikrát jsme se zúčastnili mezinárodní soutěže
středoškolských sborů v Opavě Opava cantat a umístili se tam ve stříbrném
pásmu a pravidelně soutěžíme na přehlídkách gymnaziálních souborů, kde
nejen postupujeme z regionálního kola v Ostravě do národního kola v Brně,
ale tam už jsme byli třikrát ve zlatém pásmu. A protože je pořád nutno
zkoušet nové věci, chystáme se letos do Kroměříže na celostátní soutěž
amatérských pěveckých sborů, kde je předepsáno zazpívat jednu z písní Zdeňka
Lukáše, které již máme v repertoáru.
To je dost bohatý program. Kolik
lidí se podílí na řízení sboru a kdo se vám stará o organizační záležitosti?
Všechno potřebné dělám
sama, pouze mi s tím někteří studenti a absolventi pomáhají, jeden se například
stará o naše webové stránky a fotodokumentaci a s jiným diskutuji o našem
repertoáru. A podobně je to i s organizací. Když je třeba, můžeme se zaštítit
naší školou nebo její nadací. Už jsem také uvažovala o zřízení občanského
sdružení, ale někdo by se tomu musel věnovat a nikdo takový tady zatím
není. Vlastně by se nám o organizační záležitosti mohlo starat naše rodičovské
sdružení, ale ani tam se dosud nenašel nikdo, kdo by se chtěl náročné a
nepopulární práce organizátora ujmout.
Umělecky a organizačně jste tedy
docela samostatní, ale kdo vaši činnost financuje?
Financování je rovněž
naše, sborová záležitost. Máme výhodu, že si nemusíme platit zkušebnu,
neboť zkoušíme v aule, ale jinak si na všechno většinou vybíráme mezi sebou
a když potřebujeme peněz víc, tak musíme hledat sponzory nebo žádat o grant.
Obojí děláme buď přes školu nebo přes její nadaci. S financováním je to
samozřejmě vždy složité...
Jedete koncertovat do Chorvatska?
A proč ne do Černé Hory, nebo třeba do Holandska, kde má naše Město družbu?
Já nevím proč. Ale zatím
jezdíme jenom tam, kam si to dokážeme sami zařídit a tam se nám to nepovedlo.
Doposud nás ani Město ani škola nikam nevyslali.
Jejich škoda, protože zpíváte
dobře. Jak je to s vaším repertoárem?
Je různorodý. Jsou v
něm skladby současných autorů i hudba starších období, úpravy lidových
písní, spirituály i populární hudba, ale v poslední době asi nejvíce skladby
současných autorů, například Antonína Tučapského, Zdeňka Lukáše a Tomáše
Kočka. Repertoár každý rok obměňujeme i podle soutěží, kterých se chceme
zúčastnit, podle toho, jaké jsou podmínky soutěže nebo abychom neopakovali
to, co jsme tam už zpívali.
Jinak závisí výběr repertoáru
přede-vším na mém rozhodnutí, protože každý sbor zpívá hlavně to, k čemu
tíhne jeho sbormistr, co ho oslovuje a jde mu z duše. Pokud není o vhodnosti
vybrané písně přesvědčen on, nepřesvědčí ani zpěváky. Před lety jsem si
myslela, že členové sboru budou raději zpívat nějaké jednodušší a populárnější
věci, ale čas mě přesvědčil, že to tak není, že je takové písně velmi brzy
omrzí a raději zpívají repertoár, který je kvalitní, i když obtížnější.
Jak už je to v amatérské kultuře
obvyklé, je to všechno jen a jen na vás.
Jak jste se ke sborovému zpěvu
dostala?
Dosti zdlouhavou cestou.
U nás doma se sice zpívalo hodně a od deseti let jsem se učila v LŠU hře
na klavír, ale když jsem se měla rozhodnout, co budu studovat po maturitě,
rozhodla jsem se ponechat si hudbu pouze jako koníčka a vystudovala jsem
psychologii a ruštinu na Masarykově univerzitě v Brně. Tu jsem také potom
učila na gymnáziu a teprve od roku 1991 jsem dálkově studovala na své Alma
mater hudební vědu, navštěvovala různé kursy dirigování a zpěvu, učila
hudební výchovu na gymnáziu a začala ve svých jedenatřiceti letech zpívat
ve sboru.
Už jste toho dokázala se svým
sborem hodně, ale co máte v plánu teď?
Já si toho sice hodně
navymýšlím, ale realita mě vždycky stáhne zpět. Teď musím sehnat potřebné
peníze na vydání našeho druhého CD, které považuji za ještě lepší než je
to první, a připravit organizačně i finančně náš zájezd do Chorvatska.A
dál pracovat se sborem tak, abychom se nemuseli za naše zpívání stydět,
ale mohli být naopak hrdí. A přinášet zpěvem radost nejen sobě, ale i druhým
lidem.
A co k tomu potřebujete?
Podle mě je to hlavně
v lidech a jejich chuti zpívat. Takže srdečně zveme všechny zájemce o sborový
zpěv ve věku od 13 do 20 let z našeho města i z jeho okolí, kteří by nás
ve středu nebo v pátek odpoledne v aule gymnázia navštívili a už tam s
námi zůstali a zpívali. A přála bych si, aby naši zpěváci zpívali srdcem,
aby se hudba a zpěv staly součástí jejich života a oslovily jejich prostřednictvím
i naše posluchače.
To vám z celého srdce přeji
i já.
Josef Fabián |
|
| | Top|
Chcete
zareagovat | Zpět| |
| |
|
|
