 |
Starší
čísla |
|
|
 4/01,
5/01,
6/01,
7/01,
8/01,
9/01,
10/01,
11/01,
12/01,
13-14/01,
15-16/01,
17/01,
18/01,
19/01,
20/01,
21/01,
22/01,
23/01,
01/02,
02/02,
03/02,
04/02,
05/02,
06/02,
07/02,
08/02,
09/02,
10/02,
11/02,
12-13/02,
14-15/02,
16/02,
17/02,
18/02,
19/02,
20/02,
21/02,
22/02,
23/02,
24/02,
01/03,
02/03,
03/03,
04/03 |
|
|
|
|
|
| Terezka
je ve škole v Krhové spokojená |
 |
Narodili jsme se
ve stejné zemi, bydlíme ve stejném městě, máme stejné či alespoň
podobné radosti i starosti, ale přeci jsme "jiní." Tak nějak mohou
přemýšlet děti s trvalým zdravotním postižením. A cílem nás všech je usilovat
o to, aby takový jedinec plně splynul se společností dětí zdravých. Integrace
dětí postižených do základních škol je aktuální, dítě musí být na určité
vývojové úrovni, mělo by být na tento vstup připravené, ale ne vždy je
snaha udělat pro tyto děti maximum.
Jsem maminkou devítileté
holčičky a když jsem hledala, kam zařadit dítě do ZŠ, byl to veliký problém.
Všeobecně vládne velká neinformovanost. Speciální pedagogické centrum je
instituce, která by měla integraci nejvíce pomáhat, ale mé zkušenosti s
pedagogicko psychologickou poradnou ve Valašském Meziříčí nejsou bohužel
nejlepší. Při současném rozdělení měst do jednotlivých krajů, vznikají
i určité problémy, pokud rodič žádá vyšetření dítěte v poradně v jiném
kraji.
Nejdříve naše Terezka
navštěvovala speciální třídu v MŠ Seifertova ve Valašském Meziříčí a po
ukončení jsem si kladla otázku: Co dál? Starší dcera navštěvuje ZŠ ve Valašském
Meziříčí a Terezka ve veliké škole s větším počtem dětí a bez osobní asistentky
by nemohla
být. Po mnoha problémech, snad tomu
pomohla i náhoda, jsem se doslechla o škole v Krhové.
Je to škola klidnější, rodinného
typu, pravidelně zde jezdí MHD, ale kvůli tělesnému postižení dcerky jezdím
každý den autem. V tomto školním roce navštěvuje Terezka 2.třídu, má individuální
osnovy a chodí na nápravu řeči. Do první třídy nastoupil chlapec, který
má také trvalé zdravotní postižení.
Jsem moc ráda, že jsem
tuto školu objevila, a vřele bych ji doporučila ostatním rodičům.
Má počáteční obava byla přirozená,
ale nyní už vím, že naprosto zbytečná. Chtěla bych touto cestou poděkovat
všem pedagogům i zaměstnancům, pro které je tato práce posláním
a motivací nejsou peníze. Pro
spolužáky ve škole je samozřejmostí, že oběma dětem pomáhají, tyto děti
mezi ně patří a vůbec nejsou "jiné".
Jsem ráda, že taková
školička existuje a těším se společně s Terezkou na další zajímavé akce
a výlety, které škola pořádá. Největší odměna je vyjádřená tím, když na
konci školního roku všechny děti jásají, jen naše Terezka ne. Má plné oči
slziček, nerada se s dětmi loučí a už se těší na konec prázdnin, aby opět
mohla být v kolektivu svých kamarádů.
Přeji všem zaměstnancům této hezké
a útulné školy mnoho žáčků, zdraví, trpělivosti a štěstí, kterému se někdy
musí pomoci.
Blažková Daniela |
|
| | Top|
Chcete
zareagovat | Zpět
| |
| |
|
|
