 |
Starší
čísla |
|
|
 4/01,
5/01,
6/01,
7/01,
8/01,
9/01,
10/01,
11/01,
12/01,
13-14/01,
15-16/01,
17/01,
18/01,
19/01,
20/01,
21/01,
22/01,
23/01,
01/02,
02/02,
03/02,
04/02,
05/02,
06/02,
07/02,
08/02,
09/02,
10/02,
11/02,
12-13/02,
14-15/02,
16/02,
17/02.
18/02,
19/02,
20/02,
21/02,
22/02,
23/02,
24/02,
01/03,
02/03,
03/03, 04/03 |
|
|
|
|
|
| Z historie
města: Meziříčské tiskárny - Tiskárna bratří Chrastinové |
 |
Dne 18. listopadu
1896 koupili Vaňkovu tiskárnu bratři z Ostravy František a Jaroslav Chrastinové.
Do firemního rejstříku se dali zapsat u Krajského soudu v Novém Jičíně
jako firma Bratří Chrastinové. Rozšířili podnik o knihařství, tiskli etikety
i pro Turecko, v knihkupectví prodávali nejen vlastní tisky, ale i publikace
jiných nakladatelství. V kamenotisku-litografii tiskli velmi kvalitní
plakáty, viněty a různé obchodní tisky. Kromě Úředního listu c.k. hejtmanství
vycházely v tiskárně i další ročníky Sborníku Muzejní společnosti, Valašské
noviny, týdeník vsetínské sociální demokracie Boj Valašska (první číslo
bylo vydáno 11.dubna 1908), první ročníky Novin zpod Radhoště, Valašsko
přejmenované na Palacký.
V roce 1902 vystoupil
Jaroslav Chrastina ze společnosti tiskárny. Po období neutěšené hospodářské
situace podniku, na níž se podílel i úpadek Mikyškovy Občanské záložny,
a po změnách ve vlastnictví firmy se v roce 1909 ujal tiskárny opět František
Chrastina, který po dvou letech přijal za společníka svého úředníka Karla
Dobeše. V té době byla tiskárna "neceníková" - zaměstnávala jen
dělníky, kteří nebyli odborově organizovaní. Pro knihtiskárny, které měly
se svými zaměstnanci uzavřenou pracovní smlouvu čili "ceník", byla
taková tiskárna nazývána "šefčárna".
U Chrastinů se vytisklo
prvních deset ročníků Praktického rádce, dále některé ročníky Milotického
hospodáře a Kalendář Milotického hospodáře, všechny v redakci učitele Arnošta
Dadáka, dále řada knih s hospodářskou tematikou: Zvěrolékařské listy, Výroční
zprávy gymnázia, Sokolské zpěvníky, Domluvilovy Obrazy ze života rolnického
na Valašsku, Václavkovo Moravské Valašsko, hudebně-teoretické práce J.N.Poláška,
hry J.F.Karase (Kosové, Na rodné hroudě). Pro turisty byl vytištěn ilustrovaný
Průvodce po Valašském Meziříčí a okolí s ilustracemi od Otakara Šrůtka.
Všechny tisky z Chrastinovy
tiskárny byly zhotovovány na příklopovém stroji, který se poháněl nohou.
Noviny, plakáty a jiné větší práce se tiskly na tzv. "rychlolisu"
otáčeném ručně klikou. V roce 1900 byl koupen benzínový motor. Jím byly
poháněny přes transmisi všechny stroje a pomocí dynama vyráběn i elektrický
proud k osvětlení tiskárny. Do té doby se svítilo petrolejovými lampami.
O čistotu jejich cylindrů se starali učni. Přestože tiskárna prosperovala,
František Chrastina se rozhodl ji prodat, neboť ho zaneprázdňovaly funkce
v Sokole a v roce 1910 byl zvolen starostou města Valašského Meziříčí.
Přitom se zabýval i jinými výnosnějšími aktivitami - koupil starý měšťanský
pivovar a se ziskem jej prodal Sokolu, který zde zřídil kino, koupil Keramické
závody (cihelna) v Hrachovci, které byly výnosnější než tiskárna. Tiskárnu
koupila Rolnická záložna ve Val.Meziříčí, s níž byl Chrastina po úpadku
Mikyškovy Občanské záložny ve finančním spojení.
Ze své starší práce
napsal a ilustracemi doložil Jindřich Janoušek
Z produkce tiskárny bratří Chrastinových:
Záhlaví dopisního papíru v secesním provedení pro koželuha Jana Plesníka
- v jeho továrně byla později zřízena výroba telefonních přístrojů, pak
Tesla. Ukázka vzorného litografického tisku.
Jedna z prvních pohlednic Val. Meziříčí
(doloženo 18.5.1898) - jednobarevný knihtisk.
Pozdrav z Hodslavic - tříbarevný
knihtisk (kolem roku 1900).
|
|
| | Top|
Chcete
zareagovat | Zpět
| |
| |
|
|
