Ochránci přírody ošetřili památné stromy
   Jedenáct památných stromů ošetřili o velikonočním víkendu ochránci přírody z Val. Meziříčí na území města a okolních obcí. Práci si u nich objednal městský úřad. "Jednalo se o lípy, ale též o duby, tisy a jeden buk červenolistý," uvedl ekolog Milan Orálek. 
  Ošetření spočívalo v odřezání suchých větví a pahýlů, očištění a následném natření míst napadených hnilobou a ve zjištění případných mrazových prasklin. Součástí procedury bylo rozptýlení práškové kyseliny borité do okolní půdy, aby se posílila vitalita stromů. Jejich účinek lze přirovnat k působení vitamínů na lidský organismus.
  Památné stromy ve Val. Meziříčí a okolí jsou chráněny především jako významné krajinotvorné prvky. Tak je tomu například u téměř tři sta let starého tisu v soukromé zahradě v osadě Hrachovec a u dvou zhruba stejně starých lip, rostoucích o několik desítek metrů dál. Snad jediným případem, kdy se k památným stromům váže historická událost, jsou lípy na místním kopci Helštýn. Označují totiž místo nejstaršího osídlení, datovaného do pátého století před naším letopočtem. Lípy jsou samozřejmě mnohem mladší.

Vydrží nové informační tabule?
   Tři týdny měli turisté na naučných stezkách T. G. Masaryka a Jana Karafiáta ve Valašském Meziříčí ztíženou orientaci. Neznámý vandal koncem března zničil nedaleko centra města tři informační tabule, čtvrtou zdevastoval již dříve. 
   Město nechalo před Velikonocemi instalovat nové. "Jsou zhotoveny tak, aby byly odolnější. Ale nezničitelné rozhodně nejsou," podotkl Milan Orálek, který se na přípravě stezek podílel. V souvislosti se zničením tabulí podali ochránci přírody trestní oznámení na neznámého pachatele. Toho se policii zatím nepodařilo vypátrat. Škoda byla vyčíslena na 12 až 15 tisíc korun.

Městská policie má nový služební vůz
   Zbrusu nový osobní vůz Škoda Fabia Combi rozšířil vozový park Městské policie ve Valašském Meziříčí. Po terénním automobilu Kia a stárnoucí Škodě Felicia je to třetí vozidlo, které bude strážníkům k dispozici.  
  "Budeme ho využívat převážně k hlídkové činnosti," uvedl ředitel Petr Mikliš. Felicia, kterou strážníci před třemi lety "zdědili" od městského úřadu, se podle něj stane pracovním vozidlem. "Uplatní se při převozu odchycených toulavých psů a dalších činnostech v terénu," dodal. 

Skláři v Unii budou možná čerpat  z české knihy  
   (17.4.)Svou premiéru si dnes na mezinárodní sklářské konferenci ve Val. Meziříčí odbyla kniha s názvem Analýza skelných materiálů a surovin pro jejich výrobu. Vysoce odborná publikace je výsledkem zhruba pět let trvající práce osmičlenného kolektivu autorů.
  "Chceme-li znát kvalitu vstupních surovin a výsledného produktu, je třeba znát jejich složení. Takových metod analýzy odebraných vzorků existuje celá řada, lze je však aplikovat různým způsobem na odlišné materiály. Kniha je metodickým návodem, jak v daných případech postupovat,"  řekl její recenzent Vítězslav Otruba z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. 
  Podle jeho názoru spatřilo světlo světa pozoruhodné dílo. "Tato literatura je vcelku úzkoprofilová. Za posledních přibližně dvacet let žádná ryze sklářská analytická kniha nevyšla. Sortiment sklářských výrobků se navíc mezitím výrazně rozšířil," připomněl Vítězslav Otruba, který knihu doporučí k překladu do angličtiny a následnému vydání v zemích Evropské unie, kde je situace obdobná.
  V čele autorského kolektivu stál přední tuzemský odborník na analýzu skelných materiálů Vítězslav Křesťan. Jeden z prvních výtisků knihy věnoval za potlesku všech delegátů svému učiteli Milanu Palečkovi. Sedmasedmdesátiletá legenda v oblasti laboratorních metod ve sklářství, dnes již upoutaná na vozík, kvůli tomu přicestovala z Hradce Králové. Byl to vskutku symbolický okamžik, neboť Palečkův žák začínal tam, kde jeho učitel skončil - v roce 1990 totiž vydal svou poslední knihu s názvem Sklářské praktikum, na kterou nová publikace navázala. 
  
Jak stará je vlastně sklářská škola?
   Malou senzaci způsobila úvodní před-náška na včera zahájené mezinárodní sklářské konferenci ve Val. Meziříčí. Shodou okolností se týkala pořádající Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské.
  "Historie školy se zřejmě nezačala odvíjet v roce 1944, jak jsme si dosud mysleli, ale již mnohem dříve," vrátila se k vystoupení historičky Aleny Podzemné ředitelka školy Olga Hofmannová. Z archivních materiálů vyplývá, že škola vznikla roku 1920 při Státní odborné škole pro zpracování dřeva. "Některé historické prameny uvádějí, že jako první byla v daném roce založena sklářská škola v Železném Brodu. Jiné hovoří o tom, že v téže době působila taková škola ve Vsetíně, včetně pokračovací školy ve Valašském Meziříčí."
  Meziříčská škola v roce 1922 přerušila činnost. "Nedá se mluvit o zániku, spíše o změně systému výchovy. Významnou roli zřejmě sehrála situace ve sklářském průmyslu, ovlivněná blížící se světovou hospodářskou krizí. Stejně tak mohl být příčinou příliš nákladný provoz školy nebo úmrtí ředitele, který neměl schopného nástupce," uvažuje Olga Hofmannová a ujišťuje, že bádání v archivech bude dále pokračovat.
  Jisté je, že příprava mladých sklářů se po přerušení činnosti odehrávala přímo v podnicích. Škola jako samostatný subjekt obnovila výuku až v roce 1944, a v různých obměnách přetrvala dodnes. "Byl to vzácný jev. Odborné školství na území protektorátu nacisté před koncem války spíše rušili, aby zkomplikovali poválečnou obnovu země."
  Nově zjištěné historické skutečnosti by mohly zasáhnout do plánů školy - jediné svého druhu na Moravě a ve Slezsku - která chce v příštím roce oslavit 60 let trvání. Ředitelku Hofmannovou ale tento problém netrápí. "Patrně zvolíme příjemnější variantu a výročí budeme slavit různě s tím, že připomeneme historické etapy naší školy tak, jak se skutečně udály."   

 V mateřské škole otevřeli ojedinělou saunu
   (15.4.)Novou infrasaunu dnes otevřeli v Mateřské škole Vyhlídka ve Valašském Meziříčí, která si ji pořídila jako první na Moravě a ve Slezsku. Dřevem obložená suchá sauna pro šestnáct dětí a dvě učitelky vznikla v bývalém skladu. Její součástí jsou šatna a sprchy. 
   Zdrojem tepla jsou elektrické infrazářiče, které vyhřívají okolní vzduch na pouhých 50 stupňů. Procedura trvá 20 minut. "Tělo se prohřívá i uvnitř a mnohem intenzivněji než v klasické sauně. Imunitní systém je posilován se stejnou účinností, náklady na provoz jsou ale pětkrát nižší než obvykle," vypočetla výhody nového zařízení ředitelka školy Heda Janíčková.
   Spokojeny jsou i děti, které saunu vyzkoušely již v předstihu. "Jsou na ni zvyklé z Rožnova pod Radhoštěm, kam s nimi jezdíme na bazén," podotkla Heda Janíčková. Stavba sauny si vyžádala 330 tisíc korun, které si mateřská škola naspořila během deset let trvající právní subjektivity. Realizace trvala ostravské firmě dva měsíce, podstatně delší doby však bylo zapotřebí k vyřízení administrativních náležitostí. "Je to úplná novinka, a proto jsme si celý rok dopisovali s ministerstvem zdravotnictví, než nám hygienici její stavbu povolili," posteskla si ředitelka.

Mládež se ptala, dospělí odpovídali
   Tradiční Dětské slyšení, pořádané pravidelně od roku 1990, proběhlo dnes v zámku Kinských ve Val. Meziříčí. Na dotazy 90 žáků a studentů z 11 základních a středních škol odpovídali představitelé města, významných podniků a institucí.
   Slyšení mělo být zaměřeno na problematiku životního prostředí, ve skutečnosti však byl okruh probíraných témat mnohem širší. Celé tři hodiny otázky jen pršely. Žáky a studenty zajímal projekt Čistá Bečva, vliv místních podniků na životní prostředí či rizika plynoucí z možné průmyslové havárie. Stejně tak se ptali na budování cyklostezek a dětských hřišť, na možnosti letního koupání, sportovního a kulturního vyžití, ale též na bytovou výstavbu a možnosti parkování automobilů. 
   Jen výjimečně bylo z vyslovených otázek cítit, že tazateli jde spíše o ukrojení dalšího času ze školní výuky. To když byl starosta Jiří Kubeša (ODS) vyzván, aby řekl, kterému týmu fandí při vrcholícím finále extraligy v ledním hokeji. "Mám ze setkání velmi dobrý pocit. Překvapilo mne, že se mládež soustředí na vážné a nikoli jen zástupné problémy našeho města a že se snaží hledat řešení. Ptali se přesně na témata, která nám leží v hlavě při zasedáních zastupitelstva," konstatoval starosta. 
   "Může to k něčemu být, pokud se my i zastupitelé nad tím, co bylo řečeno, zamyslíme a budeme se snažit problémy řešit," míní žákyně 9. třídy Základní školy Zdeňka Fibicha Jana Buchtová, které se líbila upřímnost otázek i odpovědí. "Zajímala mne voda, protože v blízkém okolí se nedá nikde koupat. Příliš ale nevěřím, že by se v tomto směru něco změnilo," svěřil své dojmy osmák Radek Pobořil ze Základní školy Vyhlídka.  
     
Ochránci přírody vysazují stromy na sídlišti
   (14.4.)Výsadbu 30 vzrostlých stromů dnes na sídlišti Vyhlídka ve Valašském Meziříčí zahájili místní ochránci přírody. Lípy, javory a habry vysadí náhradou za pokácení 17 topolů, které v jiné části města uvolnily místo soukromé provozovně. Po dokončení stavby bude v její blízkosti vysázeno dalších 20 stromů.
   "Náhradní výsadbu uložil majiteli firmy městský úřad," uvedl ekolog Milan Orálek. Obě lokality určil odbor komunálních služeb, který za tuto oblast odpovídá. Stromy na sídlišti Vyhlídka porostou pod valem v těsné blízkosti dětského hřiště. "Jedná se o dřeviny ve stáří 5 až 6 let a o průměru kmene 14 až 16 centimetrů. Jejich baly váží přes 100 kilogramů."
   Výběr vzrostlých stromů má zvýšit šanci, že se v nové lokalitě skutečně ujmou. "Postupně je dovezeme ze školky v Litomyšli. Bez výjimky jsou českého původu, stromy dovezené z Holandska nejsou tak odolné," vysvětlil Orálek. Pro náhradní výsadbu byly záměrně vybrány nižší kultivary, které ani v pozdějších letech nebudou stínit obyvatelům nižších podlaží. Výsadba bude pokračovat zítra a možná i ve středu.

 Nefungují krizové telefony
   (10.4.)Takzvané krizové mobilní telefony, kterými jsou od poloviny loňského roku vybaveni starostové obcí mikroregionu Valašskomeziříčsko - Kelečsko, neplní svůj účel. Potvrdily to jejich zkušenosti prezentované na dnešní valné hromadě tohoto sdružení. 
   "Ve třech čtvrtinách naší obce nemá společnost Eurotel zajištěn signál," postěžoval si starosta Lešné Jiří Šnajdar. Přitom krizové mobilní telefony starostové získali proto, aby při mimořádných událostech varovali občany a zorganizovali pomoc složek integrovaného záchranného systému. 
   "Je to horší, než jsme si mysleli. V sedmi z patnácti dosavadních členských obcí mikroregionu telefony fungují jen zčásti," zhrozil se referent krizového řízení meziříčské radnice Václav Zelenka. Chybějící signál je podle něj důvodem, proč si někteří starostové krizové telefony dosud vůbec nepřevzali. "Pošleme stížnost ministerstvu vnitra, které operátora vybíralo. Snad se podaří situaci brzy napravit," věří Václav Zelenka.                (tzmu)