 |
Starší
čísla |
|
|
 4/01,
5/01,
6/01,
7/01,
8/01,
9/01,
10/01,
11/01,
12/01,
13-14/01,
15-16/01,
17/01,
18/01,
19/01,
20/01,
21/01,
22/01,
23/01,
01/02,
02/02,
03/02,
04/02,
05/02,
06/02,
07/02,
08/02,
09/02,
10/02,
11/02,
12-13/02,
14-15/02,
16/02,
17/02,
18/02,
19/02,
20/02,
21/02,
22/02,
23/02,
24/02,
01/03,
02/03,
03/03,
04/03,
05/03,
06/03,
07/03,
08/03,
09/03,
10/03,
11/03,
12/03,
13/03,
14/03,
15/03,
16/03,
17/03,
18/03,
19/03,
20/03,
21/03,
22/03,
01/04,
02/04,
03/04,
04/04,
05/04,
06/04,
07/04,
08/04 |
|
|
|
|
|
| Olomoucký
biskup František Baleský Bauer pocházel z Hrachovce |
 |
Před sto
lety, 13. května roku 1904 byl jmenován papežem Piem X. olomouckým arcibiskupem
tehdejší brněnský biskup ThDr. František Saleský Bauer. Mnoho občanů Valašského
Meziříčí si jistě řekne, že je to zajímavé, ale co to má společného s našim
městem? U nás přece arcibiskupství nemáme a ani brněnské biskupství k nám
zvláštní vztah nemá. To ano, ale v tomto případě jde o výše jmenovaného
církevního hodnostáře.
František Saleský Bauer
se totiž narodil v Hrachovci, na který nikdy nezapomněl a ke kterému se
vždy rád vracel. Určitě mnozí z Vás dobře znají pomník, který leží při
cestě od zimního stadionu do Hrachovce. Právě tento pomník nechal kardinál
Bauer vystavit roku 1911 jako památku na své nedaleké rodiště a na své
zemřelé rodiče.
František Saleský Bauer
se narodil 26.ledna 1841 v mlýně u vesnice Hrachovec. Jeho otcem byl mlynář
František Bauer, původem ze Šenova. Matka Anna pocházela z rodiny Pekárků
z Lešné. Gymnázium vystu-doval v Kroměříži, teologickou fakultu poté v
Olomouci. Na kněze byl vysvěcen roku 1863 a jeho prvním působištěm se stal
Vyškov. Již roku 1864 se stal vyučujícím na teologické fakultě v Olomouci,
kde přes titul doktora (1869) dosáhl až na profesorský titul v oboru bohosloví.
V roce 1873 byl pak povolán na Karlovu (tehdy pražskou) univerzitu, kde
působil jako řádný profesor biblického studia Nového zákona. Jak v Olomouci,
tak v Praze se velmi angažoval ve společenském a spolkovém životě. Byl
jednatelem a později pokladníkem při Dědictví svatého Prokopa (pro vědy
církevní), zasedal ve výboru Svatováclavské záložny a byl pokladníkem,
místopředsedou a později i předsedou Křesťanské akademie (pro umění). Roku
1894 svolal do Brna první sjezd českých katolíků a roku 1903 druhý. Později,
roku 1880 se stal rektorem arcibiskupského kněžského semináře v Praze a
v této funkci setrval až do svého jmenování brněnským biskupem 30. května
1882. Byl také aktivní na poli literárním. Napsal mnohé statě, ať původní
či přeložené, jež zveřejňoval v mnoha časopisech. Mezi nejznámější patří
příspěvky do časopisu katolického duchovenstva: Cír-kevní život ve Valašsku,
Objasnění slov sv. Irenea o sepsání evangelií, Všeobecný sjezd katolíků
rakouských roku 1877. Z překladů je možno uvést spis Ackermannův: Útěcha
věrných duší v očistci. Jistě stojí za zmínku i jeho činnost básnická.
V našem muzeu je zachováno několik jeho ručně psaných básní. O jeho působení
ve funkci brněnského biskupa se Ottův slovník naučný vyjadřuje takto: "Statečně
a neohroženě si vede na poli církevním i školském, vystupuje mužně na sně-mích,
v poradách biskupských i schůzích učitelských: zejména zasazuje se o to,
aby slovanskému lidu na Moravě dostalo se rovného práva jazykového."
V březnu 1904 byl z příkazu papeže nucen opustit úřad olomouckého arcibiskupa
Theodor Kohn a na jeho místo byl jmenován František Saleský Bauer.
Kardinál Bauer nikdy
nezapomněl na svůj rodný kraj. Do svého znaku si umístil i mlýnské kolo,
aby tak uctil řemeslo svého otce. V Meziříčí chtěl vybudovat velký sociální
ústav, ale k tomu nedošlo. Zakoupil ovšem ze svých prostředků roku 1914
zámek Žerotínů a daroval jeho severní trakt Družstvu lidového domu. To
v něm po I. světové válce zrestaurovalo divadelní sál, který byl na dlouhou
dobu chloubou města.
Zvláštní jeho zálibou
bylo církevní stavitelství. Ve své brněnské rezidenci vystavěl gotickou
domácí kapli a z jeho popudu byl také vystavěn kostel sv. Rodiny. Započal
také s opra-vou a přístavbou dvou nových věží katedrálního chrámu sv. Petra
a Pavla v Brně, čímž dal vzniknout dnešní dominantě moravské metropole.
V Olomouci pak mi-mo nádhernou barokní kapli sv. Jana Sarkandra vybudoval
kněžský seminář. V Kroměříži stál za vybudováním arcibiskupského gymnázia.
Cel-kem vysvětil ve své diecézi 39 kostelů a 55 oltářů.
Za své zásluhy byl vyznamenán
velkokřížem řádu Františka Josefa a řádu Leopoldova. Byl také vyznamenán
hodností tajného rady. Dne 27. listopadu 1911 byl jako desátý olomoucký
arcibiskup v pořadí jmenován papežem Piem X. kardinálem.
Mohyla připomínající
jeho rodiště, která stojí při cestě do Hrachovce, je z netesaných balvanů
valašského pískovce. Je zdobená bronzovým křížem a květinovým věncem (festo-nem)
a rovněž obrazy kardinálových rodičů a jeho samotného.
Kardinál František Saleský
Bauer zemřel 25. listopadu 1915 ve věku 74 let v Olomouci a byl pochován
v kapli sv. Jana Křtitele při hlavní věži olomouckého dómu sv. Václava.
Právě u příležitosti
tohoto kulatého výročí je dobré si připomenout snad nejvýznamnějšího rodáka,
který se kdy v našem městě (respektive jeho místní části) narodil. Možná,
že pro někoho bylo předcházejících pár řádků vůbec prvními informacemi
o kardinálu Bauerovi. Možná, že pro někoho šlo o informace dávno známé.
Osobnost Františka Saleského Bauera si zasluhuje naši vzpomínku a proto
tento článek.
Pavel Kotrady
František Saleský Bauer (1841 - 1915)
Kaple sv. Jana Sarkandra v Olomouci
Pomník kardinála Bauera při cestě
do Hrachovce
|
|
| | Top|
Chcete
zareagovat | Zpět| |
| |
|
|
