| Dne 27. září 1941 nastoupil v Praze
svůj úřad říšského protektora SS - Obergruppen-fuhrer a generál policie
Reihard Heydrich, pravá ruka krvelačného Himmlera, aby zlomil odboj českých
vlastenců. Po svém nástupu vydal ihned nařízení a ustanovení o stanných
soudech. Současně s tím vydal rozkaz k zatčení ministerského předsedy protektorátní
vlády generála Aloise Eliáše a podepsal prvních šest rozsudků smrti. Mezi
odsouzenými byli armádní gen. Josef Bílý a armádní gen. Hugo Vojta. Gen.
Eliáš byl dne 1. října 1941 rozsudkem lidového soudu odsouzen k smrti a
dne 19. června 1942 popraven. V té době byli popraveni čeští důstojníci,
novináři, profesoři, soudcové, úředníci, obchodníci, dělníci, mladí i staří,
muži i ženy.
Za všechny tyto zločiny
byl spáchán na Heydricha dne 27. května 1942 atentát v Praze-Libni, při
kterém utrpěl těžká zranění a jejich následkům 4. června podlehl. Atentát
provedli parašutisté Gabčík a Kubiš, poslaní naší vládou z Londýna. Ihned
po atentátu vypsali Němci za dopadení pachatelů odměnu 10 miliónů korun.
Tuto odměnu vypsala také protektorátní vláda.
Po mnoha opatřeních byl
28. května 1942 vydán výnos říšského protektora, jímž byl vyhlášen civilní
vyjímečný stav nad celým Protektorátem Čechy a Morava. Tento výnos byl
signálem k hromadnému vraždění českých lidí ze všech vrstev obyvatelstva.
Napsal a fotografií doložil J. Janoušek.
Také ve Valašském Meziříčí
si represe po atentátu vyžádaly své oběti. Patří mezi ně i rodina Kolaříkova
z Mírové a Hrušákova z Máchové ulice. Parašutista Josef Kolařík, který
byl na naše území vysazen, ale nepatřil ke skupinám připravu-jícím atentát,
podle informací pamětníků spáchal při raziích na Zlínsku sebevraždu. Potravinové
lístky, které dostal od svých rodičů a údajně i fotografie jeho milé Milady
Hrušákové, kterou měl v době smrti u sebe, dovedly nacisty až do jeho rodného
města. Rodiče Josef a Josefa, příbuzní Jiří, Jaroslava a Milada spolu s
rodiči Bohumírem a Amálií byli ze msty 30. května popraveni. Jediným, kdo
z rodiny Hrušákovy přežil, byla druhá dcera Květa, kterou před řáděním
Němců zachránily sestry sv. Kříže z kláštera a hudební školy, jež stávala
poblíž dnešní hlavní cesty na Vsetín u hotelu Panáček. Po válce se Květa
zúčastnila s delegací Svazu národní revoluce návštěvy u prezidenta Beneše
(na fotografii v kroji). (mi )

|