Stane se Václav
Havel čestným občanem?
(11.7.) Zopakovat bývalému
prezidentovi Václavu Havlovi nabídku čestného občanství hodlá starosta
Valašského Meziříčí. "Poprvé jsem tak učinil při návštěvě Pražského
hradu v polovině devadesátých let. Prezident nabídku přijal s tím, že by
k udělení čestného občanství nemělo dojít během jeho působení ve funkci,
aby se nestrhla lavina," připomněl Jiří Kubeša (ODS).
Téměř půl roku po Havlově odchodu
z čela státu nastal podle starosty vhodný okamžik. "Nejprve návrh přednesu
na některém z příštích zasedání zastupitelstva. Předpokládám, že když nemělo
námitek dříve, bude souhlasit i nyní. Ihned poté zahájím jednání s Václavem
Havlem," nastínil Jiří Kubeša další postup.
V případném udělení
čestného občanství bývalému prezidentovi spatřuje pokračování demokratických
tradic. Téže pocty se totiž dostalo poslanci vídeňské Říšské rady za zdejší
volební obvod a pozdějšímu prvnímu československému prezidentovi Tomáši
Garrigue Masarykovi, a to hned dvakrát. Poprvé se tak stalo v roce 1910
u příležitosti jeho šedesátin. O šest let později byl na výzvu okresního
hejtmana svého titulu zbaven. K nápravě došlo až v roce 1997, kdy zastupitelé
jmenovali Masaryka čestným občanem nepřetržitě od roku 1910.
První čestná občanství
město udělilo již roku 1873. Mezi jeho držiteli byli starostové Vsetína
a Rožnova pod Radhoštěm Josef Bubela a Čeněk Janík, kteří se zasadili o
vznik meziříčského gymnázia, třetí české školy tohoto typu na Moravě. Františku
Šupičkovi, Janu Sedláčkovi a Františku Římskému se dostalo pocty "za
to, že chodijú do školy a k nemocným." K vyznamenání poslance Ignáta
Wurma stačilo jen to, že "je již ve čtyřiceti šesti obcích čestným občanem"
.
Zatím posledním čestným
občanem Valašského Meziříčí se letos v březnu stal starosta partnerského
nizozemského města Bussum Willem Jan Marie Holthuizen. Před osmi lety bylo
čestné občanství uděleno také MUDr. Miroslavu Kabelovi, jenž partnerství
obou měst zprostředkoval, navíc zorganizoval humanitární pomoc meziříčským
sociálním a zdravotnickým zařízením.
Na seznamu čestných
občanů figuruje také bývalý prezident Klement Gottwald, poctěný necelé
dva měsíce po únorovém převratu v roce 1948. Také jeho případem se zastupitelé
v polovině devadesátých let zabývali. Čestné občanství mu nakonec neodňali.
"Po zralé úvaze jsme se rozhodli, že nebudeme přepisovat dějiny," upamatoval
se Jiří Kubeša, jenž tehdy rovněž stál v čele radnice.
Psí útulek slouží také jako hotel
(9.7.) Chovatelům psů
z Valašského Meziříčí a okolí, kteří odjíždějí na dovolenou a nemohou svého
čtyřnohého svěřence vzít s sebou, nabízí řešení útulek Technických služeb,
který přes léto slouží také jako psí hotel.
"Tuto službu poskytujeme
už několik let," říká správkyně útulku Milada Lelková. Poplatky za
ubytování, které se podle velikosti psa pohybují v rozmezí od 40 do 60
korun denně, plynou na provoz útulku, jehož hlavním posláním zůstává péče
o toulavé psy. "V ceně je zahrnuto ubytování v čistých kotcích, kvalitní
strava a možnost proběhnout se ve výběhu. Za pomazlení nic neúčtujeme,"
usmívá se správkyně.
V současné době zde kromě sedmi nalezených
psů přebývají dva hoteloví hosté. "Od počátku června se tady vystřídalo
šest psů. Kdo by chtěl využít našich služeb, tomu doporučuji objednat se
alespoň týden předem," radí Milada Lelková. (kráceno).
Kvůli čisté Bečvě jde radnice do
minusu
(27.6.) Deficit ve výši
3,7 milionu korun bude zanedlouho vykazovat rozpočet radnice ve Valašském
Meziříčí. Důvodem je souhlas zastupitelů s uvolněním uvedené částky na
úhradu chybějící dokumentace k projektu Čistá řeka Bečva. Letošní napjatý
rozpočet s tímto nenadálým výdajem nepočítal.
"Požadavek na doplnění dokumentace
souvisí s úspěchy, kterých jsme v přípravné fázi dosáhli," vysvětlil
místostarosta Bohdan Mikušek (KDU-ČSL). Do projektu, jehož cílem je za
vydatné finanční pomoci Evropské unie zavést či modernizovat kanalizaci
a čistírny odpadních vod podél Vsetínské a Rožnovské Bečvy, mělo Valašské
Meziříčí původně zařazeny dílčí stavby za 171 milion korun. Za necelé dva
roky se tato částka zvýšila na 269 milionů, což je nejvíce ze všech 15
zúčastněných měst a obcí.
Státní fond životního
prostředí sice přislíbil, že doplnění dokumentace uhradí. Pokud tak ale
učiní, přidělí peníze Sdružení obcí. "Je otázkou, zda mezi své členy
rozdělí poměrnou část, anebo se jí větší obce solidárně vzdají ve prospěch
menších a finančně slabších," uvažuje místostarosta Mikušek. "Jestli
peníze na dokumentaci neuvolníme, zablokujeme celý projekt Čistá řeka Bečva.
Musíme do toho jít i s vědomím, že se dostáváme do deficitu," prohlásil
starosta Jiří Kubeša (ODS).
Projekt má být největší
tuzemskou investicí na poli ekologie, realizovanou obcemi za podpory několika
fondů a institucí. Celkové náklady na jeho realizaci mají překročit 1,5
miliardy korun. Téměř miliardu má poskytnout fond Evropské unie ISPA, dalších
138 milionů státní rozpočet a 69 milionů Státní fond životního prostředí.
Obce by měly zaplatit 364 miliony, z toho Valašské Meziříčí bezmála 50
milionů. "Realizace projektu na dlouhou dobu výrazně zatíží rozpočty
zejména menších obcí s nízkou daňovou výtěžností. Na druhé straně takové
peníze nám už zřejmě nikdo nenabídne," podotkl Bohdan Mikušek.
Polyfunkční centrum má změnit tvář
Se souhlasem k oddálení
začátku stavby polyfunkčního centra na Masarykově ulici odcházeli ze včerejší
schůze meziříčských zastupitelů pracovníci nizozemské firmy CTP Project
Invest. Stavbu objektu za zhruba 300 milionů korun mohou zahájit o dva
a půl měsíce později, aniž by byli povinni zaplatit městu smluvní pokutu.
"Od loňského května, kdy byl v
architektonické soutěži vybrán nejvhodnější návrh, došlo k posunu. Mění
se požadavky budoucích nájemců komerčních prostor, představy o počtu bytů
i finanční podmínky,"
vysvětlil zástupce CTP Project Invest Vladimír Burget. Firma nechala vítězný
návrh upravit a zastupitele s ním seznámila. "Dům má jinou fasádu, také
počet bytů klesá z 50 na 30. Na objemu, výšce a funkčnosti se nic nemění."
Někteří zastupitelé
byli novým návrhem zaskočeni, neboť na Masarykově ulici má na první pohled
vyrůst jiná budova. Vyžádali si proto čas na důkladné posouzení předložené
studie. Současně investorovi uložili, aby se svými záměry seznámil veřejnost.
"Nemůže nám být jedno, jaký objekt bude v daném místě stát příštích
sto, možná i více let," podotkl starosta Jiří Kubeša (ODS).
Termín zahájení stavby
byl posunut na 30. listopad letošního roku s tím, že firma nemusí zaplatit
smluvní pokutu ve výši 1 procenta z celkové ceny investičního záměru. "Nová
varianta se zdá být přijatelná," předeslala vedoucí odboru územního plánování
a regionálního rozvoje meziříčské radnice Dagmar Vávrová. Na otázku, jak
se CTP Project Invest zachová, když radnice pozměněný záměr neschválí,
ředitel společnosti Remon Vos odpověděl: "My vždy najdeme nějaký kompromis."
Polyfunkční centrum
má vyrůst v největší proluce v centru města. Tvořit ho budou nájemní prostory
pro obchody, služby, kanceláře a bydlení. Jeho stavba měla začít loni v
červenci. Z technických a administrativních důvodů byla odložena na říjen
2003. Nyní byl termín posunut o další měsíc
Na Stínadlech se bude stavět
Zájemcům o stavbu rodinného
domu ve Valašském Meziříčí se rýsuje nová příležitost. Tamní radnice vyhlásila
záměr na prodej pozemků v lokalitě Stínadla II na okraji města. Současně
schválila způsob budoucí zástavby a přibližnou podobu nových domů.
Na území, které patří
mezi nejcennější lokality svého druhu ve městě, by mělo vyrůst sedm samostatných
a čtyři řadové rodinné domy. Radnice vyzvala dva architekty, aby zpracovali
návrh hmotového a dispozičního řešení. Museli se při tom vejít do limitu
stavebních nákladů ve výši 2 miliony korun na řadový a 2,5 milionu na solitérní
dům.
Zastupitelé dali přednost
návrhu architekta Pavla Pazdziory, jenž na rozdíl od svého kolegy zahrnul
do studie také garáže. "Dům s garáží je běžným standardem," podotkla vedoucí
odboru územního plánování a regionálního rozvoje meziříčské radnice Dagmar
Vávrová. Přestože studie zahrnuje také budoucí podobu rodinných domů, podle
Vávrové to nelze považovat za diktát. "Tvar by se neměl příliš měnit,
protože je v souladu s okolní zástavbou. Vnitřní členění lze ale upravit
zcela podle představ budoucích majitelů."
Parcely, jejichž vlastníkem
je město, nebudou větší než 800 čtverečních metrů. Radnice je chce vybavit
inženýrskými sítěmi a poté prodat za nejméně 1 tisíc korun za čtvereční
metr. Nabízená cena se má stát jediným kritériem výběru. Technická infra-struktura
má být hotova do srpna 2004, ihned poté bude moci začít stavba domů.
Město jedná o pozemcích na skládku
Na koupi pozemků pro
rozšíření skládky tuhých domovních odpadů v osadě Hrachovec se předběžně
dohodly radnice ve Valašském Meziříčí a společnost Cidem Hranice. "Uzavřeli
jsme smlouvu o budoucí kupní smlouvě. Jejím předmětem jsou pozemky o výměře
přibližně 2,5 hektaru na bývalém hliništi cihelny Cidem," oznámil starosta
Jiří Kubeša (ODS).
Kapacita stávající skládky
je téměř vyčerpána. Během několika let bude uzavřena a rekultivována. Ročně
se sem sváží 30 až 60 tisíc tun komunálního a stavebního odpadu z města
a širšího okolí. Bývalé hliniště se nachází v jejím těsném sousedství.
O ceně, za kterou firma Cidem hodlá pozemky prodat, se stále jedná. "Souběžně
probíhá územní řízení. Po jeho skončení požádáme o stavební povolení. Budování
nové skládky začne nejspíše v příštím roce. Nejprve je třeba naplnit tu
stávající," uvedl starosta Kubeša.
Rekultivace původního
úložiště by podle hrubých odhadů měla přijít na 30 milionů korun. Technické
služby, které skládku provozují, se na to průběžně připravují, když v souladu
se zákonem odvádějí na zvláštní účet 35 korun za každou tunu uloženého
odpadu. Tyto prostředky lze použít výhradně na rekultivaci. V současné
době je na účtu okolo 7,2 milionu korun.
Občan půjčí městu na opravu vodovodu
Nedostatek finančních
prostředků přinutil radnici ve Valašském Meziříčí k neobvyklému rozhodnutí.
Od místního občana si půjčí peníze na opravu přivaděče pitné vody v lokalitě
Vyhlídka II.
"Tamní vodovodní
řad je velmi poruchový. Za posledního půl roku na něm došlo k pěti haváriím.
Při jedné unikl prakticky celý vodojem," připomněl vedoucí odboru komunálních
služeb městského úřadu Jaroslav Straka. Voda valící se z prasklého potrubí
páchá značné škody na okolních rodinných domech a přilehlých zahradách.
Majitelem přivaděče
je město, které ho pronajímá Vodovodům a kanalizacím Vsetín. "Oprava,
kterou bychom měli nechat provést na vlastní náklady, přijde na 1,3 milionu
korun," konstatoval Straka. Městská pokladna ale s takovým výdajem
nepočítá. Jeden z poškozených občanů se proto nabídl, že radnici půjčí
1 milion se splatností za dva roky.
Stejně zajímavá jako
okolnosti získání finančních prostředků bude technologie, kterou má být
oprava provedena. Kritický úsek v délce 100 až 150 metrů nebude téměř vůbec
rozkopán. "Výměna vadného přivaděče nebude nutná. Pouze se do něj speciální
metodou vloží potrubí nové, o menším průměru," vysvětlil Jaroslav Straka
podstatu operace, která má být provedena ještě letos.
(tzmu) |