 |
Starší
čísla |
|
|
 4/01,
5/01,
6/01,
7/01,
8/01,
9/01,
10/01,
11/01,
12/01,
13-14/01,
15-16/01,
17/01,
18/01,
19/01,
20/01,
21/01,
22/01,
23/01,
01/02,
02/02,
03/02,
04/02,
05/02,
06/02,
07/02,
08/02,
09/02,
10/02,
11/02,
12-13/02,
14-15/02,
16/02,
17/02,
18/02,
19/02,
20/02,
21/02,
22/02,
23/02,
24/02,
01/03,
02/03,
03/03,
04/03,
05/03,
06/03,
07/03,
08/03,
09/03,
10/03,
11/03,
12/03,
13/03,
14/03,
15/03,
16/03,
17/03,
18/03,
19/03,
20/03,
21/03,
22/03,
01/04,
02/04,
03/04,
04/04,
05/04,
06/04,
07/04,
08/04,
09/04,
10/04,
11/04,
12/04,
13/04 |
|
|
|
|
|
| Dětský
folklórní soubor Ovečky v polském Jarocinu |
 |
Ve dnech
1. - 5. 7. 2004 se valašskomeziříčský dětský folklorní soubor Ovečky již
podruhé zúčastnil Mezinárodního folklorního festivalu v polském Jarocinu,
na který ho pozval spoluorganizátor festivalu soubor Snutki z Potarzycy,
s nímž mají Ovečky družbu. Valašskomeziříčští předvedli v Polsku pásma
s formanskou tématikou, pásma figurálních tanců z Valašska, pásmo polek
a scénické a výrazové pásmo Ovečky a vlci.
Po příjezdu se Ovečky
ubytovaly ve škole v Roszkowe a vedoucí souboru se večer zúčastnili zahájení
festivalu, kde se seznámili s ostatními účastníky festivalu, dostali organizační
pokyny a také svého souborového průvodce. Kromě domácích a Oveček na festival
přijely soubory z Maďarska, Slovenska a Lotyšska. Letošní zahájení bylo
nezapomenutelné i tím, že se v době jeho konání odehrával na Mistrovství
Evropy v Portugalsku fotbalový zápas mezi naší a řeckou reprezentací a
mužská část organizačního štábu festivalu nás posunky informovala o průběhu
zápasu a jeho výsledek nám sdělili s šátkem v ruce (prý na slzy) a se štamprlí
vodky na tácku (na uklidněnou).
První festivalový den
začal prohlídkou zámku Smielowa a přilehlého zámeckého parku, odpoledne
jsme vystoupili v Potarzycy a večer patřil společné zábavě souborů při
velkém ohni. Zábavu začala naše cimbálová muzika, která hned po večeři
vzala nástroje a začala hrát, po nějaké chvíli se k našim muzikantům a
tanečníkům přidali muzikanti ze Slovenska, potom Poláci, nakonec se přidali
i Maďaři a Lotyši a večer získal tak úžasnou atmosféru, že bylo pro organizátory
a vedoucí souborů téměř nemožné ji hodinu před půlnocí ukončit a odvést
děti na ubytovny.
Druhý den dopoledne
nás organizátoři vzali do zámku Goluchowa a do přilehlé botanické zahrady,
kde je také výběh pro zubry, odpo-ledne jsme si šli zaplavat do krytého
bazénu v Jarocinu, podvečer patřil vystoupení v Brzeziu a večer následovala
další zábava pro děti, tentokrát na téma "tance v různých oblastech".
Hudebního doprovodu se ujali naši, Poláci z Wieprza a Maďaři a největší
potlesk na otevřené scéně sklidilo úvodní taneční číslo našeho souboru:
Chihuahua, po němž byly děti vytleskány a vyzvány k opakování. Chuť dětí
tancovat a učit se navzájem tance těch druhých neznala mezí a nenašli by
jste tam děcko, které by postávalo a netančilo.
Třetí a hlavní festivalový
den probíhal celý ve městě Jarocin. Dopoledne přijal zástupce souborů burmistr
- hejtman jarocinské oblasti, s nímž jsme otevřeli výstavu ubrousků (snutek),
zahájili řemeslnický jarmark a zhlédli vystoupení cimbálových muzik. Po
obědě následoval průvod, jehož řazení organizátorům festivalu možná připadalo
zajímavé a netradiční, ale podle nás nebylo příliš šťastné. Muziky se totiž
vezly v čele průvodu na vozech tažených koňmi a tanečníci zůstali vzadu
bez hudebního doprovodu a jejich snaha zpívat a tančit příliš nevyzněla.
Od 14.00 hodin tohoto krásného a slunečného dne se konal hlavní festivalový
program v jarocinském amfiteátru, který organizátoři zakončili megadiskotékou
účinkujících. Bylo krásné a zábavné pozorovat děcka jak se baví. Obdivovali
jsme jejich neúnavnost a také snahu dorozumět s ostatními účastníky, díky
níž toho večera vzniklo nejedno přátelství a při následném loučení ukápla
nejedna slzička.
Domů jsme sice odjížděli
po náročném programu unaveni, ale spokojeni z dosaženého ohlasu, nadšeni
z nových kontaktů a obohaceni o nové poznatky a nápady na organizaci a
zpestření festivalu, což se nám, jako pořadatelům Babího léta bude hodit.
Polská pohostinnost byla tradičně skvělá a organizace festivalu i turistický
program pro účastníky festivalu byly dobře připraveny, takže jsme si domů
přivezli pouze hezké zážitky, které nám mimo jiné umožnilo svou podporou
Ministerstvo kultury a město Valašské Meziříčí, kterým ještě jednou děkuji.
Irena Stolářová
|
|
| | Top|
Chcete
zareagovat | Zpět| |
| |
|
|
