První valašské internetové noviny     *     Září 2003     *     číslo 15     *     ročník 11/03
 Aktuálně
Aktuální informace
 Poslední číslo
Zpravodajství
Polemiky
Publicistika
Historie
Kultura
Firmy-podnikání
 Starší čísla
4/01, 5/01, 6/01, 7/01, 8/01, 9/01, 10/01, 11/01, 12/01, 13-14/01, 15-16/01, 17/01, 18/01, 19/01, 20/01, 21/01, 22/01, 23/01, 01/02, 02/02, 03/02, 04/02, 05/02, 06/02, 07/02, 08/02, 09/02, 10/02, 11/02, 12-13/02, 14-15/02, 16/02, 17/02, 18/02, 19/02, 20/02, 21/02, 22/02, 23/02, 24/02, 01/03, 02/03, 03/03, 04/03, 05/03, 06/03, 07/03, 08/03, 09/03, 10/03, 11/03, 12/03, 13/03, 14/03
 Chcete nám napsat?
E-mail
 Ankety
Vyjádřete se k našim anketním otázkám!
Valašské Meziříčí a lední hokej včera a dnes
 (fab) Prvního září 2003, několik dní před otevřením zrekonstruovaného koupaliště, otevřel svou bránu školákům, kteří nemohli do škol pro stávku učitelů, nový krytý zimní stadión a zahájil tak svou vlastně první sezónu. A tak jsem si řekl, že už je nejvyšší čas vydat tento článek, který jsem sice napsal již skoro před rokem, jenže pak do toho přišlo otevírání krytého zimní-ho stadiónu a emoce kolem něj, potom zase bouřily emoce kolem jeho ceny a pak zase skončila sezóna a článek nebyl aktuální. Teď ale již zimní  emoce vychladly, protože nic z toho, co se stalo, se stejně nedá odestát, a tak už nic nebrání tomu, aby článek vyšel. Už takový článek nemůže být argumentem žádné ze stran sporu, už je pouze ohlédnutím na historii.
 
   "Napsat historii valašskomeziříčské tělovýchovy je dnes úkol téměř nesplnitelný. Nejsou zpracovány dějiny jednotlivých spolků a dokumenty o jejich činnosti jsou v mnoha případech nezvěstné", přečetl jsem si v meziříčském Zpravodaji, v němž se před několika desítkami let pokusili o zmapování meziříčského sportu. A když jsem se snažil zjistit, jak to v našem městě s ledním hokejem bylo, musel jsem přiznat, že měli pravdu a že nejlépe je vlastně zdokumentován pouze začátek hokeje v SK Valašské Meziříčí, v němž si poctivě psali kroniku.
 
   Takže dnes víme, že podle některých pramenů byl první pokus o založení hokejového družstva učiněn již v roce 1923, ale úspěšně byl hokejový, vlastně tehdy ještě ledový odbor SK Valašské Meziříčí založen až 12. prosince 1931, a taky že se tenkrát nepřihlásili do Svazu. Ustavující schůzka tehdejších hokejistů se konala v ateliéru Viléma Šoba, kde se místní sportovní nadšenci dohodli, že budou hrát také "kanadu", jak ji viděli v Ostravě, a hned se dali do práce. Po ustavení výboru, jehož předsedou byl zvolen továrník Michal, bylo pronajato kluziště na rybníku Mlynářka, pánové Polášek a Šob koupili na dluh u firmy Křižan desky, ze kterých Polášek a Dvorský udělali mantinely a branky, výzbroj si vypůjčili od fotbalistů a šli si zahrát první zápas proti SK Slovan Moravská Ostrava. Zápas "byl více exibičního rázu a hlavně aby se naši hráči přiučili". V první sezóně odehráli hokejisté Mayer, Michoněk, Polášek, Dvorský, Rossi, Hansa, Bosch, Richter a Valášek pět zápasů, z nichž tři vyhráli a dva prohráli.
 
    V následujícím roce převzal funkci předsedy Mrázek a odbor se již přihlásil do Svazu. Proto se také oslavy desátého výročí hokeje ve městě konaly až v roce 1942 a za první rok hokeje ve městě je považován rok 1932. V sezóně 1932 - 1933 už bylo meziříčské družstvo zkušenější a sehrálo osmnáct zápasů a v sezóně 1933 - 1934 měli hokejisté dokonce i elektrické osvětlení, které pro ně bezplatně udělal Julius Hanza. V sezóně 1935 - 1936 bylo počasí pro hokej na rybníku špatné a tak hokejisté stihli odehrát jenom šest zápasů, v sezóně 1937 - 1938 pak sedm zápasů a sezóna 1938 - 1939 byla neúspěšná zase proto, že družstvu chyběl kvalitní brankář a v mistrovství družstvo skončilo až poslední.
 
   To se radikálně změnilo v sezóně 1940 - 1941, kdy začal za SK Valašské Meziříčí chytat Zdeněk Nachmilner, který to později dotáhl až do reprezentace, a je dost s podivem, že jsme si po tomto našem jediném hokejovém repre-zentantovi náš nový stadion nepojmenovali. Hlavně díky němu totiž družstvo patřilo mezi nejlepší na Valašsku a probojovalo se do extratřídy, což byla nejvyšší soutěž hokejistů na severní Moravě, a i tam si vedlo dobře. Příznivá zima v sezóně 1941 - 1942 umožnila velký ruch na kluzišti, kde bylo také započato se stavbou pavilonu. Hokejisté v této sezóně sehráli 46 zápasů se skóre 180 : 117, z čehož I. družstvo sehrálo 27 zápasů se skóre 100 : 81. Přestalo se také hrát na rybníku a vznikla nová hrací plocha SK Valašské Meziříčí na škvárovém hřišti za vlakovým nádražím. Sokolové měli své kluziště na hřišti u sokolovny a za příznivých povětrnostních podmínek bývalo kluziště u Dělnického domu a ještě pro vojáky před kasárnami.Ve čtyřicátém roce hrálo ve městě hokej také družstvo žen, takže naše mladičká trojnásobná mistryně republiky, reprezentantka a bronzová medailistka z mistrovství světa skupiny B Iva Jandíková měla již před šedesáti lety hezké předchůdkyně.
 
   V době druhé světové války byla činnost hokejového klubu zanedbatelná a žádné materiály o ní se téměř nezachovaly, nevelká činnost a špatné dokumentování pak pokračovalo i po válce, kdy se zase více reorganizovalo než hrálo. V padesátých a šedesátých letech sice údajně nastal rozmach hokeje ve městě, ale jediný větší úspěch z oněch časů, který se mi podařilo vypátrat, je vítězství Tatranu Valašské Meziříčí v přeboru tehdejšího Gottvaldovského kraje v roce 1955 a založení VTJ DUKLA Valašské Meziříčí v roce 1959. Pamětníci ale prohlašují, že pravidelná činnost hokejového oddílu TJ Valašské Meziříčí začala teprve až po otevření zimního stadiónu s umělou plochou v roce 1977. To byla nejprve jen betonová plocha s mantinely, neomítnutou budovou strojovny, dvěma maringotkami, lavičkami okolo kluziště a s železnou konstrukcí tribunky na severní straně a teprve v listopadu 1982 u ní byla postavena tribuna se šatnami. Pokud mě paměť neklame, tehdy hráli nejlepší hokej ve městě již zmínění vojáci, ale to byla krátká epizoda, neboť armáda neměla na existenci kvalitního hokejového oddílu ve Valašském Meziříčí žádný zájem a činnost hokejistů VTJ DUKLA Valašské Meziříčí ukončila. Městští hokejisté potom zase na svém zimním stadiónu vyhráli v sezóně 1982 - 1983 soutěž severomoravského kraje a pak to šlo chvíli nahoru a pak zase dolů, až do obnovení činnosti hokejového oddílu v devadesátých letech, odkdy to šlo jenom nahoru, ale pouze tak vysoko, jak to na otevřeném kluzišti šlo. 
 
   V loňském roce dostali hokejisté další šanci, zrekonstruovaný a také zakrytý zimní stadión, což se hned projevilo na výkonech a družstvo mužů opět zvítězilo v krajském přeboru, rozběhla se městská hokejová soutěž pro neregistrované "Amatérská hokejová liga", od letošního září mají být v některých základních školách zřízeny hokejové třídy a první družstvo mužů chce v této sezóně postoupit do II. NHL. Během pěti let by měla podle představ vedení družstva všech žákovských kategorií, dorostenecké i juniorské hrát na nejvyšší možné úrovni a mělo by dojít ke splnění letitého snu o regionálním pojetí hokeje na území bývalého vsetínského okresu s výměnami, hostováním a střídavými starty hráčů, aby co nejvíc odchovanců valašského hokeje hrálo v nejvyšších soutěžích na světě.
   Neboť, jak si upravil jedno rčení předseda hokejistů Ing. Vávra: "Kdo sportuje, nezlobí."
 

Připomínka desíti let činnosti hokejového klubu ve Valašském Meziříčí se dehrála uprostřed druhé světové války.
 

Slavnostního otevření kluziště se na sklonku loňského roku zúčastnil i hokejový reprezentant Svoboda (vlevo).
| Top| Chcete zareagovat | Zpět|
 
 
 
Obelisk 2003
 
Copyright vipcz.cz - your webhosting 2003
Publikování nebo šíření obsahu iOBELISKu je bez písemného souhlasu zákázáno.  info@obeliskval.cz