 |
Starší
čísla |
|
|
 4/01,
5/01,
6/01,
7/01,
8/01,
9/01,
10/01,
11/01,
12/01,
13-14/01,
15-16/01,
17/01,
18/01,
19/01,
20/01,
21/01,
22/01,
23/01,
01/02,
02/02,
03/02,
04/02,
05/02,
06/02,
07/02,
08/02,
09/02,
10/02,
11/02,
12-13/02,
14-15/02,
16/02,
17/02.
18/02,
19/02,
20/02,
21/02,
22/02,
23/02,
24/02,
01/03,
02/03,
03/03,
04/03,
05/03,
06/03,
07/03,
08/03,
09/03,
10/03,
11/03,
12/03,
13/03,
14/03,
15/03 |
|
|
|
|
|
| Z historie
města: Valašské Meziříčí mělo vlastní spořitelnu |
 |
V roce 1903
došlo ke krachu Mikyškovy Občanské záložny. Tím byli poškozeni nejen občané
Valašského Meziříčí, ale i mnoho střádalů z celého Valašska. Ve městě pak
zůstal jeden peněžní ústav: Rolnická záložna. Proto z popudu městského
zastupitelstva byla dne 1. února 1904 otevřena městská spořitelna. Z malých
počátků vzrostl uprostřed Valašska svépomocný peněžní ústav, který během
několika let svými vklady zaujímal první místo na Valašsku a těšil se oblibě
v širokých vrstvách obyvatelstva celého kraje. Prvním ředitelem byl zvolen
Jan Veselý. Prvním úředníkem byl vybrán z 21 žádostí Bruno Tomášek a místo
pokladníka zastával Antonín Bártek, městský důchodní. Nová spořitelna byla
v městské radnici. Úřadovala po celý týden dopoledne a až do září 1910
i v sobotu a v neděli. Spořitelna se pak stala členem Svazu českých spořitelen
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se sídlem v Praze.
Na doporučení zemského
komisaře Františka Zbořila byly zakoupeny kovové střádanky. Byly to jakési
kufříky, do kterých se dvěma otvory vhazovaly mince i bankovky a byly určeny
především pro mládež. Když byly plné, donesly se do spořitelny. Tam je
pokladník odemkl, úspory spočítal a připsal bezplatně na vkladní knížku.
Vklady byly úrokovány převážně třemi a půl procenty. Zapisovaly se vklady,
vybrání a úroky, což bylo vždy potvrzeno dvěma podpisy.
Ředitelství spořitelny
umožnilo usnesením ze dne 7. května 1925 stavbu rodinných domků pod "Oborou"
půjčkou 12.000,- korun na každý domek. Na ně pak byla poskytnuta ještě
další půjčka 12.000,- korun, na kterou ručilo město. Dne 23. března 1926
bylo obci povoleno ke zmírnění bytové nouze 168.000,- korun na stavbu kuchyňských
bytů, 200.000,- korun na stavbu 5 nouzových dvojdomků a 425.000,- korun
na stavbu sedmi úřednických domků. V roce 1927 věnovala spořitelna města
se schválením ministerstva dar 100.000,- korun na kanalizaci a úpravu cest.
V březnu žádá ředitelství
spořitelny stavitele Kudlíka a Sedláře, aby zhotovili plán na stavbu spořitelny
k 10. výročí republiky. K tomuto výročí bylo věnováno 10.000,- korun Okresní
péči o mládež, 5.000 Masarykově lize proti tuberkulóze a 5.000,- Československému
červenému kříži ve Val. Meziříčí. Mimo to bylo usneseno podělit 300 nejchudších
žáků z okresu spořitelními knížkami s vklady 50,- korun, jež se uvolní
až po dosažení 14. roku. Dále bylo usneseno odkoupení staré školy od obce
jako stavební místo pro stavbu nové spořitelny.
Koncem roku 1928 vedli
správu spořitelny: vládní komisař Dr. Lev Šebesta, okresní hejtman. Výbor
byl ve složení: předseda František Zrůnek, řezník a uzenář, místopředseda
Josef Birgus, vrchní oficiál drah v.v., členové MUDr. František Benda,
odborný lékař, Arnošt Dadák, velkoobchodník, Josef Kubelka, vrchní soudní
rada, Antonín Moravec, ředitel spořitelny Josef Strnadel, velkoobchodník
a starosta, P.Josef Štrajt, kaplan, František Vavřička, obchodník. Úřednictvo:
Antonín Moravec, ředitel, Ondřej Charvát, účetní a zástupce ředitele, Rudolf
Janovský, pokladník, Jan Birgus, Alois Krumpholz, Ludmila Karasová.
Podle Jubilejní zprávy
spořitelny Val. Meziříčí z roku 1904-1929 J.Janoušek
Budova radnice, ve které měla valašskomeziříčská
spořitelna své původní sídlo.
Původní interiér valašskomeziříčské
spořitelny, která z počátku měla pouze tři zaměstnance.
Oboustranná výstavba vilek za Zádruhou
vznikla ve 20. letech jen díky pomoci valašskomeziříčské spořitelny.
Heslo Pracuj! Střádej! Rozmnožuj!
a obrázek pilné včelky
Sílu reklamy si uvědomovali již před
osmdesáti lety.
|
|
| | Top|
Chcete
zareagovat | Zpět
| |
| |
|
|
