 |
Starší
čísla |
|
|
 4/01,
5/01,
6/01,
7/01,
8/01,
9/01,
10/01,
11/01,
12/01,
13-14/01,
15-16/01,
17/01,
18/01,
19/01,
20/01,
21/01,
22/01,
23/01,
01/02,
02/02,
03/02,
04/02,
05/02,
06/02,
07/02,
08/02,
09/02,
10/02,
11/02,
12-13/02,
14-15/02,
16/02 |
|
|
|
|
|
| Z historie
města: 130 let od založení hasičských spolků ve Val. Meziříčí a Krásně |
Oba
spolky byly založeny v roce 1872. O meziříčský se zasloužili dva zaměstnanci
Mikyškovy advokátní kanceláře: JUDr. František Barvič a koncipient Richard
Kašlík. Ve stejné době vznikla stejná hasičská myšlenka v Krásně nad Bečvou,
kde se jí ujal Moric Schreiber, který byl pak zvolen velitelem nově založeného
spolku. O jeho počátcích mně vypravoval 90-ti letý Josef Malík, syn krásenského
strážníka. Malíkova rodina bydlela v krásenské radnici, kde byl tenkrát
krásenský obecní úřad. Z vyprávění zmíněného pamětníka jsem se dozvěděl,
že hrabě Rudolf Kinský nechal postavit u radnice hasičskou zbrojnici, zakoupil
hasičům dvě stříkačky (jednu dvoukolou a jednu čtyřkolou). Mimo to
pojízdný vysokozdvižný žebř, který byl pýchou spolku a neměl jej široko
daleko žádný hasičský sbor. První cvičení s tímto žebřem bylo provedeno
na střeše budovy hejtmanství na náměstí (dnes dům paní Marie Majerové).
Když hasiči dostali vodu až na střechu, vyvolalo to nadšení přihlížejících
občanů a hasiči dostali pochvalu od samotného hejtmana. Kinský nechal také
do bytů hasičů zavést elektrické zvonky. Byly ovládány z radnice. Jedno
signální zazvonění patřilo požáru v Krásně, dvakrát byl požár v Meziříčí
a třikrát v okolí. Následkem toho byla zrušena služba ponocného, který
ohlašoval oheň pomocí velké trouby.
Požáry vznikaly mnohdy
z neopatrnosti při svícení lampou, ale zvláště od tzv. "šklebíků".
Byly to malé kahánky, ve kterých se svítívalo řepkovým olejem, který byl
levnější než petrolej nebo svíčka. Do chlévů se chodilo s dřevěnou laternou,
která nejednou byla příčinou požárů dřevěných domků. Když hořela chalupa,
snažili se hasiči strhnout komín, aby bylo více peněz od pojišťovny a tak
pomohli postiženému. Vyhořelí občané dostávali z panského lesa dřevo na
stavbu a chudobní občané dostali i dřevo palivové.
V Krásně byl ještě sbor
krásenských skláren. Založili jej 1880 Ignác Reich, jeho pravou rukou byl
od počátku inženýr závodu Antonín Scheerpeltz. Sbor měl zasahovat při požáru
v závodě, ale při požárech venku také vydatně pomáhal. Míval až 100 členů.
Až do dvacátých let byl nejlépe vybaveným sborem na území Valašského Meziříčí.
Vraťme se ale ke sboru
meziříčskému. Členství v něm bylo dobrovolné a noví členové skládali tento
slib: "Slibuji rukoudáním a svým čestným slovem, že chci svým představeným
ve službě hasičské vždy a bez odmluvy poslušen býti, veškerých služeb a
cvičení se zúčastniti, při požáru a kdekoliv toho bude potřeba, budu ochotně
pomáhati, svornost a jednotu ve spolku zachovávati a veškeré nesvornosti
brániti a vůbec se tak chovati, jak to mé nejlepší vědomí kázati bude.
K tomu se zavazuji ve jménu Páně." Činnost spolku byla financována
z členských příspěvků a z příspěvků poskytovaných pojišťovnami a od r.
1896 také obecním představenstvem. Napsal a fotografiemi doložil Jindřich
Janoušek
Vysokozdvižný žebřík
na Náměstí, před Fišerovou restaurací během hasičské slavnosti v roce 1921.
V pozadí německá škola (dnes .ZUŠ) a brána do zámeckého dvora.
Hasičská zbrojnice ve
sklárnách Reich, stanoviště parních stříkaček a vysokozdvižného žebře.
Snímek z počátku 20. století.
Meziříčský hasičský
sbor s technikou před zbrojnicí (zadní část dnešní radnice na Náměstí)
v roce 1930, v popředí starosta župy a sboru Pagáč.
Hasičský sbor Krásna nad Bečvou již
po spojení obou měst, v roce 1934, 62let po svém založení.
|
| | Top|
Chcete
zareagovat | Zpět
| |
| |
|
|
