 |
Starší
čísla |
|
|
 4/01,
5/01,
6/01,
7/01,
8/01,
9/01,
10/01,
11/01,
12/01,
13-14/01,
15-16/01,
17/01,
18/01,
19/01,
20/01,
21/01,
22/01,
23/01,
01/02,
02/02,
03/02,
04/02,
05/02,
06/02,
07/02,
08/02,
09/02,
10/02,
11/02,
12-13/02,
14-15/02,
16/02,
17/02,
18/02,
19/02,
20/02,
21/02,
22/02,
23/02,
24/02,
01/03,
02/03,
03/03,
04/03,
05/03,
06/03,
07/03,
08/03,
09/03,
10/03,
11/03,
12/03,
13/03,
14/03,
15/03,
16/03 |
|
|
|
|
|
| Jedna
ruka netleská... |
 |
Ve
čtvrtek 25.9. v 17.00 hod. se v kině Svět konalo slavnostní představení
filmu Jedna ruka netleská za účasti režiséra Davida Ondříčka a představitelky
jedné z dívčích rolí Kristiny Lukešové. Valašské Meziříčí se stalo 13.
městem, které tvůrci a protagonisté navštívili a popovídali si s diváky.
Před premiérou poskytli rozhovor také našim novinám. Následující otázky
a odpovědi na ně padly při obou těchto setkáních.
Mnoho lidí bude srovnávat
Vaše filmy Samotáři a Jedna ruka netleská. Vidíte Vy nějakou podobnost?
Z mého hlediska jsou
oba filmy jiné, nechtěl jsem se opakovat. Stejná je snad atmosféra, herci,
režisér a štáb. Myslel jsem si, že by můj nový film mohl být pro mou věkovou
kategorii, ale ta do kina nechodí. Chodí hlavně mladí lidé. Také jsme nijak
nespecifikovali žánr. Někde jsme ale četli, že je to film pro teenagery.
Jak vznikal scénář?
Psali jsme ho spolu
s Jiřím Macháč-kem asi tak půl na půl. Odjeli jsme na chatu, neměli jsme
kostru ani tušení, jak film skončí. Scénář vznikal tak, že jedna scéna
evokovala druhou. Velice plodná byla spolupráce s Ivanem Trojanem a Markem
Taclíkem, i když mě můj otec varoval, že příliš mnoho kuchařů udělá špatnou
polévku. Nejzajímavější byl poslední měsíc. Převládala euforická nálada.
Každý něco vymyslel a ostatní ho přemlouvali, ať to do scénáře dá, že je
to dobré.
Bylo těžké dostat do filmu Jana
Třísku?
Vůbec ne. Večer jsem
mu dal scénář a on mi ráno v pět hodin nahrál na záznamník, že se
hlásí na roli H. Zagorové v mém filmu. Vše probíhalo hladce, hrozně ho
to bavilo. Také se mu líbilo, že ve filmu mohl citovat ze Shakespeara v
Topolově překladu, což dělal naposledy před 41 lety v Národním divadle
v Praze.
Jak jste našel Marka Taclíka?
Dva roky jsem s ním
hrál fotbal a nevěděl, že je herec. Jednou mi řekl, jestli se nechci přijít
podívat na představení, ve kterém hraje. Byl jsem dost překvapený a pozval
ho na casting. Moc šancí neměl, byl spíše outsiderem, protože na jeho roli
byli dva horcí kandidáti - David Novotný, který ve filmu hraje policistu,
a Pavel Liška. Mě se ale nejvíc líbil Marek a tak jsem ho nakonec vybral.
Kde jste přišli k názvu filmu?
Dali jsme Taclíkovi
za úkol něco najít na internetu. On přišel s názvem filmu a nám se zalíbil.
Je to staré perské přísloví a používají jej také zenbudhisti jako říkanku
pro pokrok do další fáze - když uslyšíš tlesknutí jedné ruky.
Plány do budoucna?
Zatím zvažuji nabídky,
nemám nic konkrétního. Teď jsem zvědavý na návštěvnost našeho nového filmu.
Do poloviny října bychom se měli dozvědět, zda-li se dostane na mezinárodní
filmový festival do Berlína do sekce Panorama, kde 15 let český film nebyl
zastoupen.
Mají filmy tohoto typu šanci na
úspěch v Americe?
malou. Američané totiž
nemají rádi filmy s titulky a tak jsou neanglicky mluvené filmy většinou
promítány jen v menších kinech pro náročné diváky.
Na jednu otázku z publika
odpověděl také mobilním telefonem spojený Jiří Macháček, na nějž režisér
prozradil, že je to v soukromý tichý a spíše zamyšlený člověk.
Jaké to bylo na stromě
v takové výšce?
Dobré, už proto, že
jsem stál na štaflích ve dvou metrech. Nasadil jsem kůži za kaskadéra a
on na oplátku nasadil kůži za mě ve 20 metrové výšce. Jsem rád, že jsme
si mohli tu práci rozdělit. Zdravím Valašské Meziříčí.
(red) |
|
| | Top|
Chcete
zareagovat | Zpět
| |
| |
|
|
