 |
Starší
čísla |
|
|
 4/01,
5/01,
6/01,
7/01,
8/01,
9/01,
10/01,
11/01,
12/01,
13-14/01,
15-16/01,
17/01,
18/01,
19/01,
20/01,
21/01,
22/01,
23/01,
01/02,
02/02,
03/02,
04/02,
05/02,
06/02,
07/02,
08/02,
09/02,
10/02,
11/02,
12-13/02,
14-15/02,
16/02,
17/02,
18/02,
19/02,
20/02,
21/02,
22/02,
23/02,
24/02,
01/03,
02/03,
03/03,
04/03,
05/03,
06/03,
07/03,
08/03,
09/03,
10/03,
11/03,
12/03,
13/03,
14/03,
15/03,
16/03 |
|
|
|
|
|
| Bez
poznání skutečného života postižených jim nelze účinně pomáhat |
 |
Je pochopitelné,
že jsem po návštěvě Speciálních škol pro sluchově postižené zamířil ke
svému dalšímu rozhovoru do Poradenského centra pro sluchově postižené.
Jednak proto, že se školy i centrum snaží řešit problémy stejné skupiny
postižených, a také proto, že organizace neslyšících a nedoslýchavých,
z níž centrum vzniklo, sídlila v prostorách školy. A tak jsem začal svůj
rozhovor s paní Pavlou Kramerovou touto předotázkou.
Proč už nesídlíte
v prostorách škol, ale tady v Domě s pečovatelskou službou na ulici J.
K. Tyla?
Poradenské centrum původně
mělo zapůjčenu jednu místnost. Sluchově postižených neustále přibývalo,
prostory už nestačily a i vedení školy se na nás obrátilo s tím, že prostory
škola potřebuje. Společnými silami našeho vedení v Praze a městského úřadu
se nám podařilo najít nové prostory ve starší části penzionu.
Prostory jsou to dost
velké, v jedné z místností při mé návštěvě měli právě výstavu výrobků klientů
centra a ukázali mi i všechny ostatní, ale náš rozhovor probíhal v "samém
centru centra", tedy v kanceláři, v níž paní Kramerová se svými dvěma
asistentkami či praktikantkami úřaduje. Pokud se ovšem její činnost dá
vůbec úřadováním nazvat, neboť během našeho rozhovoru si hned domlouvala
na sobotu schůzku s rodiči jednoho klienta a potom zase osobně řešila praktické
problémy několika dalších návštěvníků. A tak, asi abych se nenudil, dala
mi do ruky lejstro, na kterém je popsána činnost Poradenského centra. Sice
dost kuse a jenom orientačně, ale na druhé straně systematicky a tak jsem
se rozhodl vést náš další rozhovor podle tam uvedených bodů.
Jako první je tady
uvedeno, že se v Poradenském centru zabýváte technic-kou činností a kam
se tady podívám, tam máte regály s letáky a literaturou a skříňky s naslouchadly
a kompenzačními pomůckami. Co všechno klientům zajišťujete?
Naše Poradenské centrum
je neziskovou organizací, která pomáhá sluchově postiženým v širokém okolí.
Pokud jde o sluchadla a ostatní kompenzační pomůcky, tak si klienti mohou
přímo u nás vše potřebné zajistit. A my jim ještě vysvětlíme, k čemu co
slouží, jak se to používá a jak to čistit a udržovat, dodáme nebo půjčíme
jim příslušnou literaturu a také jim v případě nutnosti zajistíme opravu
toho, co se pokazí. Ale aby nedošlo k omylu, my nejsme nějaká prodejna,
jsme pouze distributorem dodavatelů, kteří nám za tyto naše služby neplatí.
Ovšem něco pro nás přece jen dělají - v rámci našich akcí seznamují klienty
se svými výrobky a učí je s nimi co nejlépe zacházet.
Musím potvrdit, že
klienti si do centra chodí nejen pro radu, ale často i pro kompenzační
pomůcky či jejich příslušenství. Během mé návštěvy si jich hned několik
přišlo pro baterie a jeden pro světelný zvonek. Ale pojďme dál, v čem spočívá
to vaše poradenství?
To se nedá říci jednou
větou. Začíná to tím, že nějaký člověk, který ztrácí sluch, k nám přijde
a požádá nás o pomoc. První pomocí, kterou mu poskytneme, je dohodnutí
schůzky s odbornou lékařkou ve Vsetíně, ale tím to nekončí a již v předstihu
připravujeme vše potřebné, aby tento člověk dostal co nejrychleji vše,
co jako sluchově postižený k životu potřebuje a nač má dle zákona nárok.
Znamená to připravit různé žádosti a doklady a s těmi pak zajet opět za
paní doktorkou, která je ověří a podepíše, aniž by tím zdržovala našeho
klienta a také své pacienty, neboť za paní doktorkou jezdím tyto
věci projednávat mezi šestou a osmou ráno, takže vše vyřídíme dřív, než
začnou její ordinační hodiny.
Ani tím to nekončí,
tak jako nekončí problémy postiženého člověka. Stále se potýká s různými
problémy, nejen foniatrickými, ale také sociálními a právními, ale také
třeba jen s neochot-nými úředníky. Neboť se mezi nimi najdou i takoví,
kteří sice mají z titulu své funkce těmto lidem pomáhat, ale moc se o to
nesnaží a občas ani neví, jak mají se sluchově postiženými komunikovat.
Taková pomoc, jakou my lidem poskytujeme, asi není tak úplně běžná a tak
k nám začali chodit na radu nejen nedoslýchaví, ale také i lidé s jiným
druhem postižení a nakonec i lidé, kteří žádné postižení nemají, ale mají
nějaké problémy.
Ale kromě tohoto široce
rozvětveného poradenství zajišťujeme pro naše klienty i sociální
rehabilitace, psychorehabilitační pobyty, různé pobytové kursy a víkendové
pobyty dětí i dětské tábory, pokud na ně finančně dosáhneme.
Také zde máte napsáno,
že poskytuje terénní služby. To znamená co?
To znamená, že chodíme
za našimi klienty do jejich bytů, že je navštěvujeme v domovech a penzionech
důchodců, v nemocnicích, v Léčebně dlouhodobě nemocných i ve Speciálních
školách . Nejen proto, abychom si s nimi popovídali, ale také proto, aby-chom
přímo zjistili, jak jejich integraci zlepit. Neboť ne všechno nám lidé
řeknou tady v kanceláři. I když si i tady s nimi často povídáme jen tak
neúředně u kafíčka.
Znalost našich klientů
a jejich života je velmi důležitá. Když jsem ještě pracovala ve speciální
škole, myslela jsem si, že neslyšícím, nedoslýchavým a jejich problémům
rozumím, ale teprve tady jsem přišla na to, jak jsem se mýlila. Dnes již
například vím, že nestačí, abychom řešili problém klienta bez jeho rodiny,
neboť v té on žije a ta mu musí pomáhat. Což sotva dokážeme, když nechápeme
jeho problémy. Bez poznání skutečného života postižených jim nelze účinně
pomáhat. Nemá například žádný smysl najít nedoslýchavému nebo neslyšícímu
takovou práci, kterou nemůže dělat a o kterou proto za nějaký čas tak jako
tak přijde. Součinnost Poradenského centra, rodiny a klienta je základní
podmínkou dobrého řešení problémů.
Nesmíme však zapomenout
na nezbytnou spolupráci s odborníky, jako jsou lékaři UNK, dětští lékaři,
logopedi, foniatři i z okolních oblastí, VZP, OSSZ, úřady práce a také
s Diakonií, Charitou atp.
A co přednášková
a osvětová činnost?
Začíná to již uvedeným
rozdáváním a půjčováním příslušné literatury a pokračuje řadou přednášek
z oblasti lékařské, právní, sociální a vzdělávací a také z kursů znakového
jazyka a odezírání. A vyvrcholením naší činnosti v této oblasti byly před
pár dny ukončené "Dva týdny otevřených dveří", což byl celý komplex přednášek
a besed, prezentací pomůcek, který uzavřela v pátek 29. září věcná a rušná
panelová diskuse. Akce se zúčastnila řada významných hostů, odborníků,
podařila se a pokud mohu v tak krátkém odstupu hodnotit, postoupili
jsme hodně kupředu, jen nás zklamal nezájem TV Beskyd.
Což patří do posledního
bodu vašeho programu Informační a propagační činnost. Jak to s ní vlastně
vypadá?
Musíme to rozdělit na
dvě poloviny. Pokud jde o naše informování klientů, tak v tom bych problém
neviděla, výrobci a distributoři sluchadel a kompenzačních pomůcek nám
pro tuto činnost dodávají dostatek potřebných materiálů a my je obratem
předáváme klientům. Ale dál už je to horší. Informační tabule máme pouze
přímo zde v centru, tabuli či vitrínu někde ve městě se nám přes spoustu
proseb a žádostí dosud nepodařilo získat. Spolupráce s tiskem je nevalná
a o zklamání, které nám připravila televize, jsem už mluvila.
A co "moderní informační
dálnice", co internet? Vidím zde počítač, ale nikde jsem nenarazil na vaši
e-mailovou adresu a vaše webové stránky.
Kde bychom na to vzali?
Tak na tuto otázku odpovědět
neumím. Ale dost mě zaráží, že organizace Poradenské centrum sluchově postižených,
pro které by mohl být počítač jedním z nejužívanějších komunikačních prostředků,
nemá své webové stránky. Dost možná, že na to nemá, ale nemohlo by se o
to postarat Město nebo jeho úřad, který rozvíjí internet, kde se dá? Nešlo
by třeba k internetům ve vesnických knihovnách přidat i jeden internet
pro neslyšící, kteří ho nezbytně potřebují? Ale na to mi paní Kramerová
při nejlepší vůli odpovědět nemohla. Tak jsem jí poděkoval a nám oběma
i všem potřebným neslyšícím nezbývá než čekat.
Já bych touto cestou
také ráda poděkovala našemu městu, zastupitelům, radním a všem, kteří nám
pomohli s finančním krytím při zakoupení přenosné zesilovací aparatury,
bez které není možná žádná naše akce. Jen díky tomu si mohou sluchově postižení
přepnout sluchadla a přenos zvuku je tak bezprostřední a čistý.
Nashledanou.
Josef Fabián
Pavla Kramerová (vpravo) s praktikantkami
L. Paňkovou a P. Šindelkovou |
|
| | Top|
Chcete
zareagovat | Zpět| |
| |
|
|
