 |
Starší
čísla |
|
|
 4/01,
5/01,
6/01,
7/01,
8/01,
9/01,
10/01,
11/01,
12/01,
13-14/01,
15-16/01,
17/01,
18/01,
19/01,
20/01,
21/01,
22/01,
23/01,
01/02,
02/02,
03/02,
04/02,
05/02,
06/02,
07/02,
08/02,
09/02,
10/02,
11/02,
12-13/02,
14-15/02,
16/02,
17/02,
18/02,
19/02,
20/02,
21/02,
22/02,
23/02,
24/02,
01/03,
02/03,
03/03,
04/03,
05/03,
06/03,
07/03,
08/03,
09/03,
10/03,
11/03,
12/03,
13/03,
14/03,
15/03,
16/03,
17/03,
18/03,
19/03,
20/03,
21/03,
22/03,
01/04,
02/04,
03/04,
04/04,
05/04,
06/04,
07/04,
08/04,
09/04,
10/04,
11/04,
12/04,
13/04,
14/04,
15/04,
16/04,
17/04 |
|
|
|
|
|
| Vyšel
nový sborník Archeologie Moravy a Slezska 2003 |
 |
Před krátkým
časem vydala Česká archeologická společnost, pobočka pro severní
Moravu a Slezsko, nové číslo své Archeologie Moravy a Slezska (dále AMS),
které se několika svými příspěvky opět hlásí k Valašsku. V tomto regionu
a v jeho okolí žije a působí také několik jejich členů, kteří o své
práci pro AMS pravidelně píší.
Nejdůležitějším článkem,
vztahujícím se k širšímu okolí Valašského Meziříčí, je pokračující seriál
"Dávnověké osídlení Hostýnských vrchů". Jeho první dvě části, otištěné
v letech 2001 a 2002, se zabývaly prostorem povodí Juhyně - okolím
Rajnochovic. Nynější pokračování seznamuje čtenáře s nejdůležitější archeologickou
lokalitou celých Hostýnských vrchů, se samotným Hostýnem. Tím je
zahájeno další pokračování směřující již do oblasti povodí říčky Bystřičky
- okolí Bystřice pod Hostýnem.
Problematice pravěkého
osídlení Hostýna se v novější době věnoval především brněnský archeolog
dr. Karel Ludikovský, který zde prováděl v rozmezí let 1970 - 1978 systematický
archeologický výzkum. Na něj navázalo i částečné literární zpracování tématu
od téhož autora, přerušené jeho předčasným úmrtím. Na jeho výzkumy i literární
působení pak navazují další brněnští archeologové. Náš příspěvek je prozatím
nejobsáhlejší a shrnuje v sobě informace o třech oblastech : historii
poznávání, popis lokality a charakteristiku jejího postupného osídlení.
Nejstarší historii poznávání
archeologické lokality vskutku evropského významu, jakou Hostýn beze sporu
je, můžeme zachytit v několika knihách, rukopisech a obrázcích již od 17.
století. Hostýn se tak řadí k vůbec nejstarším známým opevněným lokalitám
na Moravě. Možná, že mohutné opevnění vrcholu hory nebylo nutné objevovat
vůbec, že bylo známo lidem v okolí prostě nepřetržitě po řadu staletí.
Tak v roce 1663 bylo staré opevnění hory osazeno vojenskou posádkou, která
zde čelila vpádu Turků. Naposledy v roce 1866 se lidé z širokého okolí
uchylovali za valy hostýnského hradiska při vpádu Prajzů. Bájný Hostýn
a jeho dávná (romantická) historie inspirovala řadu umělců. Jeho zobrazení
můžeme spatřit např. v královské lóži Národního divadla vedle obrazu českého
Blaníka. Několik událostí z historie Hostýna zobrazují také nástěnné obrazy
přímo v hostýnské bazilice atd.
Popis Hostýna i přehled
horizontů jeho osídlení je určen více odborníkům, četné ilustrace zobrazující
archeologické nálezy ale jistě osloví i ostatní zájemce. Vyplývá z nich,
že Hostýn byl vyhledáván prvními obyvateli již v době "lovců mamutů",
později pak v mladší a pozdní době kamenné. Na Hostýně dlouhodobě žili
obyvatelé v mladší a pozdní době bronzové, ve starší době železné pak byl
poprvé opevněn mohutným valem obepínajícím celý vrchol hory. Val (pozůstatek
zřícené hradby) je dnes vysoký mezi 4 - 8 m a jeho celková délka činí 1,8
km. Nejznámější je osídlení Kelty v mladší době železné, kteří na Hostýně
měli jedno ze svých oppid.
Jiný příspěvek, který
jistě zaujme čtenáře z podhůří Bezkyd, pojednává o "Plavení dřeva
v Moravskoslezských a Slezských Beskydech v souvislosti se zaniklou hutní
produkcí". Název přesně vystihuje sledovanou problematiku a je založen
na pečlivém terénním i archivním průzkumu řady známých míst. Čtenáře možná
překvapí, že nejde o lidskou činnost příliš starou, a položí si otázku,
zda vůbec patří do okruhu zájmu archeologů. Jistěže ano ! Archeologie sleduje
nejen události, které se staly před mnoha sty nebo tisíci lety, ale je
jako pracovní metoda používána všude tam, kde jsou k tomu vhodné předpoklady,
tedy i při výzkumech starých klauz, hamrů, hutí a jiných technických zařízení
a mnoha dalších lidských aktivit.
O samotné České archeologické
společnosti i její regionální pobočce jsme v minulém roce podali
na stránkách Obelisku několik základních informací, včetně AMS. Toto občanské
sdružení není uzavřenou společností, naopak je připraveno spolupracovat
s novými zájemci o obor archeologie. Ve sborníku je možné na ni získat
kontakt a s jeho pomocí se připojit k naší práci. A kde je
možné zmíněné periodikum zakoupit? Přímo ve Valašském Meziříčí v knihkupectví
Lomaneta, dále pak ve vrátnici muzea. Ve Vsetíně v knihkupectví Pavla Kalouše
na náměstí Svobody. Na dobírku také na adrese uvedené přímo ve sborníku.
Zde je možné objednat si i pravidelný odběr a zasílání poštou.
Dalibor Kolbinger, předseda
pobočky ČAS |
|
| | Top|
Chcete
zareagovat | Zpět| |
| |
|
|
