Radnice chce koupit elektrocentrálu 
   O částku 500 tisíc korun z městského rozpočtu žádá pro příští rok oddělení krizového řízení meziříčské radnice. Nejvýznamnější položku ve výši 320 tisíc korun představuje nákup zálohovacího pojízdného zdroje elektřiny pro městský úřad.
   "Při výpadku v dodávce elektřiny by byly z provozu vyřazeny telefonní ústředna i počítače. Přitom radnice je v krizových situacích povinna zajistit výkon samosprávy i státní správy. Bez telefonů a počítačů je to nemožné," podotkl vedoucí oddělení Václav Zelenka. 
   Elektrocentrála, kterou navrhuje pořídit, by mimo krizové situace sloužila jako zdroj proudu pro kalová čerpadla, která dobrovolní hasiči používají při čerpání vody ze zatopených sklepů. Oddělení krizového řízení se s ohledem na nedostatek prostředků snaží nalézt způsob, jak rozpočet města tímto nákupem zatížit co nejméně. "Nabízí se například přemístění jednoho ze skladů Civilní ochrany do jiných prostor a jeho následný prodej ke komerčnímu využití," uvažuje Václav Zelenka. 

   "Paní knihovna" se loučí
   Lidé ji znají jako moderátorku besed a dalších pořadů odehrávajících se v domáckém prostředí meziříčské městské knihovny. Stejně tak ji můžete spatřit, jak na výlohu dětského oddělení maluje pohádku nebo jak seniory usednuvší k počítači trpělivě uvádí do světa internetu. Doba, po kterou se s ředitelkou Alenou Lukášovou budeme moci setkávat v prostorách bývalé krásenské radnice, se však neúprosně krátí...
   "K Novému roku odcházím do důchodu," oznámila před časem. Její rozhodnutí mnohé zaskočilo. Žena, jež stála v čele knihovny osmnáct let a dalších devět působila v dětském oddělení, se v nejlepším slova smyslu stala živým inventářem. Rodačka z jižní Moravy může být se svou prací spokojena. Podařilo se jí - jak sama říká - totálně zbláznit celou jednu generaci čtenářů. "Dodnes mne někteří zdraví slovy Paní knihovno, dobrý den. A to už jsou z nich rodiče," směje se.
   S láskou vzpomíná na své knihovnické začátky, kdy malí čtenáři stáli u knihovnických pultů fronty na žádané tituly. "Měla jsem obrovské štěstí. Mohla jsem dělat to, co mne nejvíce bavilo - malovat, psát básničky, být stále mezi lidmi. Navíc jako členka skvělého kolektivu, ve kterém všichni táhnou za jeden provaz a řevnivost v něm nemá místo," pochvaluje si. Zažila však i krušné chvíle. To když se před sedmi lety přihnala povodeň a napáchala velké škody. Celý rok pak měli zavřeno, než se zdejší prostory a knižní i hudební fond podařilo uvést do náležitého stavu. 
   Nastávající penzistka si žádné dlouhodobé plány nedělá. "Zatím mne to ani nenapdlo. Chci se jako dosud věnovat vnoučatům a zahrádkaření. Jenom trochu zvolním tempo," slibuje si. Také se těší, že bude hodně číst. Třeba díla svého oblíbeného autora Ludvíka Vaculíka, jehož besedy v knihovně rovněž moderovala. "Čtení je moje životní potřeba," přiznává. Zanevřít rozhodně nehodlá ani na "svou" knihovnu. "Takový vztah nelze jen tak utnout. Určitě se s bývalými kolegyněmi budeme navštěvovat," ujišťuje. 

Odešla velká znalkyně folkloru
   (28.10.) Smutná zpráva koluje ve Valašském Meziříčí. Ve věku 86 let v úterý zemřela Marie Kubešová, bývalá učitelka a všestranná znalkyně a propagátorka valašské lidové kultury. Během své pedagogické praxe vyučovala na několika venkovských školách. 
   V rodné obci Zašová založila v padesátých letech minulého století "valašský krúžek". "S  hospodyněmi hovořícími osobitým valašským nářečím nacvičila ojedinělé pásmo žňových písní," zavzpomínal její kolega a emeritní ředitel rožnovského skanzenu Jaroslav Štika. Marie Kubešová ale pronikla také do tajů zuberské a dalších výšivek, takže v souboru převzala péči o lidové kroje.
Folkloru se věnovala také po boku svého manžela Arnošta, známého sběratele lidových písní a krojů, Štikova předchůdce na postu ředitele rožnovského muzea, jemuž se dostalo cti být pohřben na zdejším Valašském Slavíně. "Pokud jde o lidovou slovesnost, její nadšení neznalo hranic. Jakékoli památky pečlivě uchovávala, takže její byt se časem změnil v malé muzeum valašské lidové kultury. Kromě toho byla znamenitou kuchařkou," doplnil Jaroslav Štika.
Hezké vzpomínky na tuto vzácnou ženu uchovává také mladý folklorista Lukáš Španihel. "Návštěva u paní Kubešové byla pro mě zážitkem. Dokázala krásně vzpomínat na svého manžela, na jejich společné cesty po světě. Z každé takové výpravy do zahraničí si přivezli nějaký lidový hudební nástroj," řekl primáš cimbálové muziky Soláň a dodal, že Marie Kubešová byla pravidelnou návštěvnicí rožnovského skanzenu. "Písňová sbírka jejího manžela je pro Valachy opravdovým odkazem, čerpáme z ní dosud. Přitom mnoho písniček ještě nebylo nahráno ani jinak zpracováno," uzavřel Lukáš Španihel.

   Adopcí panenky lze zachránit dítě
   (25.10.) Prodej unikátních látkových panenek dnes zahájila Městská knihovna ve Valašském Meziříčí. Hračky, které ve volném čase vyrobili děti a rodiče z celé republiky, obdržela od Českého fondu UNICEF v rámci dobročinné akce nazvané Adoptuj panenku a zachráníš dítě.
   Cílem iniciativy je získat peníze na očkovací kampaň v chudých zemích. Panenka symbolizuje dítě, které může být za částku 600 korun získanou prodejem, tedy obraznou adopcí, očkováno proti hlavním dětským nemocem - spalničkám, záškrtu, černému kašli, tetanu, tuberkulóze a dětské obrně. Každý rok se očkováním podaří zachránit život až 3 mil. dětí. 
   Každá panenka má svůj rodný list. Adoptivní rodiče - mohou to být jednotlivci stejně jako kolektivy - obdrží rovněž pohlednici, kterou lze poslat tvůrci látkové hračky, aby věděl, kde našla svůj domov. "Pro začátek máme připraveno deset panenek. Loni, kdy tato akce proběhla v našem městě poprvé, jsme jich prodali dvojnásobek," připomněla ředitelka městské knihovny Alena Lukášová. Sbírka není zatím časově omezena. Prodej bude probíhat v rámci půjčovních hodin. 

   Češi sbírali medaile v kolébce kung-fu
   Ověnčena cennými kovy se o víkendu vrátila z Číny česká výprava, která se ve městě Zhengzhou v provincii Henan zúčastnila historicky prvního mistrovství světa v tradičním kung-fu. Majitel meziříčské školy a trenér Pavel Adámek tam získal dvě stříbrné medaile za sestavy se zbraní a bez ní, jeho svěřenkyně Magdalena Jánešová z Prahy přidala bronz za cvičení se šavlí.
   "Je to náš životní úspěch. Zacvičili jsme, jak nejlépe jsme mohli," prohlásil Pavel Adámek. Šampionátu se zúčastnilo okolo 2 tisíc závodníků z přibližně 50 zemí. Rozděleni byli do věkových kategorií od 10 do 70 let. V každé disciplíně měli jediné vystoupení, které hodnotila pětičlenná porota. "Takový počet soutěžících v jednom sportu se nesejde snad ani na olympijských hrách."
   Pro vystoupení se zbraní Pavel Adámek nacvičil sestavu Tygří vidle. Speciálně pro tuto příležitost si nechal zhotovit repliku trojzubce, se kterým ve staré Číně skutečně lovili tygry. Beze zbraně předvedl sestavu s názvem Pět zvířat a pět elementů. Obě cvičení piloval pod dohledem svého mistra Lan Chun Faie z Hongkongu. U něj Češi před soutěží absolvovali přípravné semináře. 
   V obou disciplínách Pavel Adámek našel vždy jen jednoho přemožitele. "Fantastický byl zejména Číňan, který zvítězil ve cvičení se zbraní. Jeho výkonu jsem musel zatleskat, i když mne mistr Lam potom napomenul, že tím ovlivňuji porotu," řekl. 
   Šampionát se v zemi, považované za kolébku tradičního kung-fu, konal 16. až 20. října "Od rána do večera bylo v obou sportovních halách nabito, soutěže zhlédly tisíce diváků. Organizace ale vázla, na spoustu věcí jsme museli dlouho čekat. Ani úroveň poroty nebyla nejlepší," povšimnul si  Pavel Adámek. Zahajovací ceremoniál byl však velkolepý. "Ve tříhodinovém programu se představily špičky čínské hudby. Bylo znát, že hostitelé chtějí tradiční kung-fu prosadit na program olympijských her. Přitom donedávna byl tento sport v Číně zakázán."
   Mezi nejpůsobivější zážitky patřil zájezd do legendárního kláštera Šaolin. "Samotný klášter mne příliš nenadchnul. Ukázali nám jen jeho vstupní prostory a nádvoří. Zato jízda k němu byla doslova triumfální. Kolona padesáti autobusů se přes hodinu pomalu sunula po silnici lemované školami tradičního kung-fu. Později nám řekli, že na naši počest tam cvičilo okolo 40 tisíc žáků."

   Pozorovali lesy z letadla
   Zdravotní stav lesních porostů na Vsetínsku je dobrý, výskyt kůrovcových stromů je jen sporadický. Prokázal to letecký monitoring, který provedl referent lesního hospodářství meziříčské radnice Stanislav Křenek.
   "Kůrovcové stromy se objevují ojediněle bez rozdílu na to, zda vlastníkem je obec, stát či soukromník," konstatoval referent. K odvrácení kalamity podle něj přispělo nepříznivé počasí i odpovědný přístup odborných lesních hospodářů, kteří na případný výskyt napadených stromů okamžitě upozornili. "Pokud byl vlastník lesa liknavý, hospodář mu přikázal kůrovcové dřevo neprodleně zpracovat. Pouze  v jediném případě musela být  za porušení povinnosti v ochraně lesa uložena pokuta," dodal.
   Letecký monitoring z malého dopravního letounu Cessna proběhl za podpory ministerstva zemědělství. Jeho cílem bylo ověřit oprávněnost obav z očekávané kůrovcové kalamity. Hodinových rekognoskačních letů se zúčastnili všichni pracovníci vykonávající státní správu lesů ve Zlínském kraji. 
   "Ve výšce zhruba sto metrů jsme mohli navigovat pilota ve svém správním území a opticky podle barevných změn smrkových korun zjistit stav lesních porostů," přiblížil Stanislav Křenek průběh letů. Výhodou této metody je podle něj možnost porovnat zdravotní stav lesů v sousedících správních obvodech. 
           (tzmu)