Školáci sbírají brýle pro Afriku
   Krabice naplněné brýlemi spoluvytváří prostředí sborovny církevní Základní školy Salvátor ve Valašském Meziříčí. Jsou výsledkem několik měsíců trvající snahy zdejších žáků i náhodných dárců pomoci chudým obyvatelům Středoafrické republiky trpícím očními vadami, pro které jsou brýle nepředstavitelným luxusem.
   "Odhaduji to na 150 kusů. Další brýle shromažďuje oční oddělení zdejší nemocnice," říká učitelka a garantka misijní činnosti Ludmila Černochová. Letos v červnu škola poslala řádu Bosých karmelitánů z Kláštera Pražského jezulátka 1 117 kusů brýlí, obrouček a skel. Odtud zásilka putovala do italského Janova a poté po moři i souši do nemocnice ve městě Bozoum. 
   Dárců navzdory tomuto množství neubývá. "O prázdninách se lidé vyptávali, jestli budeme brýle znovu přijímat. Ozývají se i zájemci z Prahy, Pardubic nebo jižní Moravy, kteří se o sbírce dověděli ze zpráv," pochvaluje si Ludmila Černochová. S neutucha-jícím úsilím pátrají po odložených či nepotřebných brýlích také žáci církevní školy. "Ti nejmenší by se pro samé nadšení nejraději podělili i o brýle, které mají na očích," směje se učitelka.
   Termín ukončení sbírky a odeslání brýlí do Středoafrické republiky není zatím určen. "Jakýkoli dar vítáme. Podmínkou je, aby obruby nebyly polámané nebo jinak poškozené a skla poškrábaná. Účelem totiž je, aby novým majitelům pokud možno co nejdéle sloužily," připomíná Ludmila Černochová. 
   Podle informací z křesťanské misie v Bozoumu jsou tam brýle pro obyčejného člověka prakticky nedostupné. Již k poměrně drahému vyšetření musí vážit cestu do 200 kilometrů vzdáleného města Bossangoua. Brýle si pak může koupit ve městě Talea, kam je to dalších 60 kilometrů. Nejčastěji je ale potřebují staří lidé, kteří patří i na místní poměry k nejchudším.

   Mikroregion bude lákat na cyklotrasy
   (8.11) Z bílého místa na mapě se stane oblast s jednou z nejhustších a nejlépe značených sítí cyklistických tras ve Zlínském kraji. Tento husarský kousek se podařil mikroregionu Valašskomeziříčsko-Kelečsko, kde už za několik měsíců otevřou 152 kilometrů cyklotras.
   "Propojíme všech šestnáct obcí mikroregionu, které se na projektu podílejí. Vznikne tak malý a velký okruh okolo Valašského Meziříčí. Naváže na okolní trasy, včetně známé Jantarové stezky. Cyklisté nebudou muset jezdit po rušných silnicích, a přitom navštíví nejzajímavější místa," slibuje referentka meziříčské radnice Alena Střítezská. 
   Od prvních návrhů uplynuly dva roky, naplněné přípravou projektů, sháněním finančních prostředků i samotným vytyčováním a značením tras. Instalace směrového i pásového značení právě vrcholí. "Značení je u konce, v závěru měsíce budou k dispozici také cykloturistické mapy s odkazy na pamětihodnosti průjezdních obcí. Slavnostní otevření připravujeme na jarní měsíce, až začne cyklistická sezona," prozrazuje referentka.
  Na financování se významnou měrou podílel Zlínský kraj. "V rámci podprogramu na podporu rozvoje venkova nám poskytl 258 tisíc korun, další 194 tisíce jsme od kraje získali jako bezúročnou půjčku s dvouletou splatností. Stejnou částku přidal mikroregion," upřesnila Alena Střítezská. 
   Bez pomoci kraje se budování cyklostezek neobejde ani v budoucnu. "Chybí nám ještě zhotovit a instalovat informační tabule a odpočívadla. S ohledem na finanční náročnost budeme rádi, když v příštím roce vybavíme cyklotrasy velkoplošnými mapami. Jejich pořízení bude opět podmíněno dotací, případně půjčkou od Zlínského kraje," uzavřela referentka.   

Látkové panenky jdou na dračku
   Dalších jedenáct panenek dnes v rámci dobročinné akce Adoptuj panenku a zachráníš dítě převzali v meziříčské městské knihovně. Odesílatelem byl Český fond UNICEF, který se prodejem látkových hraček snaží získat peníze na očkování dětí z rozvojových zemí proti hlavním  nemocem. 
   "Z deseti panenek jsme jich devět prodali, i ta poslední je už zadána," vysvětlila ředitelka knihovny Alena Lukášová důvod, proč minulý pátek požádala o novou zásilku. Po hračkách, které vytvořily děti z celé republiky za pomoci svých rodičů, se jen zaprášilo. "Vyprodali jsme je během dvou týdnů," připomněla ředitelka.
   "Adoptovali jsme panenku jménem Zdenička. Je to super pocit. Ahoj, taky si jednu kupte," napsala do návštěvní knihy čtveřice žákyň místní základní školy Vyhlídka. Tam i v sousední škole na ulici Zdeňka Fibicha se chystají panenky adoptovat celé třídní kolektivy. O možnost koupě se zajímala také žena z Přerova. "Dokonce u víkendových voleb se lidé ptali, jestli panenky ještě prodáváme," zavzpomínala zástupkyně ředitelky Zdeňka Slimáčková.
   Personál knihovny je zájmem veřejnosti mile překvapen. "Přiznávám, že jsem váhala, jestli do toho letos jít. Podobných sbírek je celá řada," říká Alena Lukášová. Nyní ale věří, že loňský úspěch s prodejem dvaceti kusů se podaří zopakovat. "Před rokem jsme začali až před Vánoci. Teď máme více času," přemítá. 
   Zatímco loni měli o látkové panenky největší zájem jednotlivci a instituce, tentokrát mezi kupujícími převažuje školní mládež. Druhý rok za sebou se akci rozhodli podpořit pracovníci odboru školství, kultury a sportu meziříčské radnice, kteří si právě dnes panenku rezervovali. Za částku 600 korun, kterou za ni zaplatí, mohou lékaři v některé rozvojové zemi očkovat jedno dítě proti spalničkám, záškrtu, černému kašli, tetanu, tuberkulóze a dětské obrně. Každý rok se tak podaří zachránit život až 3 milionům dětí.

   Dýmkař z Hané překonal valašský rekord
   (7.11.) Loňský rekord padl na druhém mistrovství Valašska v pomalém kouření dýmky, které se včera konalo ve Valašském Meziříčí. Zasloužil se o to Miroslav Nop z Olomouce, jenž dýmku naplněnou třemi gramy tabáku vydržel kouřit 1 hodinu 28 minut a 16 vteřin. Dosavadní nejlepší výkon tak překonal o 31 vteřinu.
   Soutěže, v níž hlavní cenou byla dýmka věnovaná starostou a skalním vyznavačem modravého dýmu Jiřím Kubešou, se zúčastnilo 25 dýmkařů z Moravy a Slezska. Podle pravidel si do měření sil směli přinést pouze vlastní dýmku. Vše ostatní, tedy dřevěné dusátko, dvě zápalky a přesně odvážený tabák, dostali od pořadatelů z Valašského fajfklubu. Potom už záleželo na nich, jak dlouho s ním vystačí.  
   "Žádná taktika, žádný recept. Dostaneš tabák a kouříš, jak umíš," prohlásil vítěz, jenž loni skončil druhý. Ani tentokrát nepatřil k těm, o nichž se v zákulisí říkalo, že takzvaně udržují oheň. "Člověk by měl fajfku kouřit tak, aby mu chutnala," vyslovil svou zásadu, prověřenou pě-tatřicetiletou kuřáckou praxí. "S dýmkou jsem začal v devatenácti na vandrech. Používal jsem ji jako obranu proti komárům," zavzpomínal.   
   Většina kuřáků skutečně pojala soutěž hlavně jako příležitost k příjemnému posezení s přáteli, s nimiž se vídají několikrát do roka. Někteří si konverzace a pohody užívali až příliš. "Trochu jsem se zapovídal, a dýmka mi vyhasla," přiznal domácí závodník Jiří Pernický, jenž vypadl ze hry jako první po 24 minutách a 33 vteřinách. "Příště se musím více soustředit," přidal se Jan Cetkovski z Olomouce, pro kterého závod skončil o necelých deset minut později. 
   Meziříčský Zdeněk Zimák si na soutěži zapálil dýmku poprvé po devatenáct let trvající zdravotní pauze. "Přihlásil mne můj zeť. Nechtěl jsem vypadat jako zbabělec," prozradil muž, který byl časem 37 minut 50 vteřin mile překvapen. Pranic mu nevadilo, že jeho vyzývatel vydržel kouřit o čtyři minuty déle a svůj loňský výkon tak vylepšil o celou čtvrthodinu. "Zřejmě se k dýmce opět vrátím. Nebudu to ale přehánět," ujistil Zdeněk Zimák.
   Vítanou změnou se ukázala být volba soutěžního tabáku. Pořadatelé závodníky vybavili německou značkou Sweet Vanilla Honeydew, která je na našem trhu absolutní novinkou. Z dýmek se linul voňavý kouř připomínající směs vanilky a karamelu. "Nemám navoněné tabáky rád, tenhle ale není přehnaně aromatický," uznal šampion Miroslav Nop. "Zpočátku trochu štípal na jazyku," sdělil svůj postřeh Pavel Urban z Hustopečí nad Bečvou. "Naopak, byl velmi jemný. Je to zřejmě lepší sorta," oponoval Jan Cetkovski.
 
   Schválit rozpočet nebude snadné 
   Schvalování rozpočtu na příští rok nebude ve Valašském Meziříčí procházkou růžovým sadem. Vyplynulo to ze včerejší obecné diskuze zdejších zastupitelů na dané téma. "Očekávané příjmy se pohybují okolo 550 milionů korun. To je rámec, který nelze překročit," potvrdil starosta Jiří Kubeša (ODS) záměr nepřijímat v příštím roce žádný úvěr. 
   Přitom radnice nemůže počítat s příjmy ze skládky odpadů v osadě Hrachovec, která je před uzavřením. Ani korunu do městské pokladny nepřinese rovněž pronájem kanalizační sítě, neboť město ji v souvislosti s projektem Čistá řeka Bečva převedlo na Vodovody a kanalizace Vsetín. Tato omezení vyústila v úvahy o odkladu zahájení stavby krytého bazénu na rok 2006.
   "Oddálením se stavba prodraží. Dodavatel může začít stavět na vlastní náklady s tím, že první platbu obdrží v roce 2006," nabídl řešení místostarosta Bohdan Mikušek (KDU-ČSL). "Nepouštějme se ukvapeně do velkých investičních akcí, které by nás stály další peníze. Věnujme pozornost drobným požadavkům občanů," vyzval zastupitel Z.Petroš (ČSSD). 
   "V současné době takových požadavků evidujeme za 35 milionů korun. A nejsou to jenom akce, které lze vyřešit v rámci projektu Čistá řeka Bečva. Lidé chtějí opravit místní komunikace, chodníky, veřejné osvětlení i vodovody," doplnila místostarostka Dagmar Lacinová (ČSSD). "Zvažme ve svých politických klubech, zda uvažovaný investiční úvěr použít na krytý bazén, nebo na akce, na které se dosud nedostávalo," doporučil předseda finančního výboru Marek Netolička (ODS). "Tato debata byla a ještě bude nutná," prohlásil Jiří Kubeša. "Jsem rád, že při odlišných názorech na priority jsme se shodli alespoň na tom, že stavba krytého bazénu nesmí zatížit rozpočet na příští rok a že rekonstrukce šaten a sociálního zařízení na letním koupališti se může omezit na nezbytně nutnou míru."
          (tzmu)