Mimo jiné jsme byli upozorněni na to, že ve správní budově firmy bylo vybudováno rehabilitační centrum  (zahrnující bazén, masážní trysku a saunu), které je provozováno  velmi nestandardním způsobem. Podle názoru některých bývalých i současných zaměstnanců firmy byl bazén postaven především pro potřeby vedení firmy a podmínky určené pro jeho využívání jsou stanoveny tak, že jsou pro obyčejné pracovníky nezajímavé a nevýhodné.

   Na důvody vybudování bazénu a sauny jsme se zeptali i Ing. Skýpalové, která byla v době budování bazénu místopředsedkyní představenstva a ekonomickou náměstkyní firmy. Podle ní byl bazén vybudován jako relaxační a rekondiční centrum pro pracovníky firmy za účelem jejich regenerace po těžké práci s kamenem a v lese.

   Jak jsme však zjistili, praxe je v naprostém rozporu s původním záměrem. Dotázali jsme se téměř třetiny dělníků firmy a výsledy průzkumu jsou velmi zarážející. Odpovědi na otázku, zda-li tito zaměstnanci využívají možnosti zaplavat si nebo si dát saunu ve firemním rekondičním zařízení, byly pouze záporné, někteří z nich dokonce ani nevěděli, že ve firmě nějaký bazén je. Specifikou skladby zaměstnanců firmy VLM, a.s. totiž je, že nepocházejí jen z blízkého okolí Valašského Meziříčí, ale naopak z okrajových částí okresu Vsetín a část z nich dokonce i z oblastí mimo tento okres. Pro lidi z Karlovicka nebo Frenštátska je tak samozřejmě nezajímavé a také nákladné jezdit do Krhové na bazén, když si za méně peněz  mohou zajet do Vsetína, Rožnova, Frenštátu nebo Nového Jičína. O zaměstnancích dceřinné firmy Natrix a.s. z Rohatce u Hodonína to platí obzvlášť. Bývalý dlouhodobý zaměstnanec firmy potvrzuje, že bazén využívá prakticky jen pár lidí z vedení firmy, především pak její ředitel ing. Matuška a jeho rodina.

   Po jednoznačných názorech oslovených dělníků zní značně sporně odpověď provozního náměstka Václava Chajdrny, který nám uvedl, že bazén a saunu využívá 25 až 30% pracovníků firmy i když údajně po zavedení stokorunového poplatku za vstup (50% hrazeno ze sociálního fondu firmy), zájem poklesl. Otázkou je, proč jej tedy firma zaváděla, když má bazén sloužit k rekondici těžce pracujících dělníků. S názorem pracovníků, že bazén je určen především pro vedení firmy a THP pracovníky, pan Chajdrna nesouhlasí a argumentuje rozpisem využití bazénu. I letmý pohled na něj ale svědčí ve prospěch názorů pracovníků. Dva dny jsou zde totiž vyhrazeny ředitelství firmy, a další den ekonomickému úseku (celkem 6 zaměstnanců) a tři dny  pak konkrétním pracovním střediskům firmy, neděle ostatním zájemcům, vždy od 16 do 22 hod. Na dotaz kolik výstavba rehabilitačního centra stála, Václav Chajdrna odpovídá, že jeho stavba byla součástí celkové rekonstrukce budovy a on to přesně neví. Po prohlídce bazénu a sauny je nám jasné, že jejich vybudování jistě nebylo levnou záležitostí a rovněž jejich provoz něco stojí. 

   Vzhledem k tomu, že bazén využívá jen několik zaměstnanců a firma má zapsáno v obchodním rejstříku mezi předměty podnikání mimo jiné "Provozování tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici" je zarážející, že služby rehabilitačního střediska nejsou nabízeny taky veřejnosti. Oslovili jsme několik občanů a také ředitelky  základní a mateřské školy v Krhové (ani jedna z nich o existenci bazénu jen několik stovek metrů od jejich zařízení nevěděla), a všichni by možnost koupání přímo v místě jednoznačně přivítali.

   Uvedené skutečnosti svádějí k úvahám, komu  a čemu vlastně bazén a sauna slouží. Pro podnikání za účelem dosažení zisku zjevně ne, pro pracovníky firmy za účelem jejich regenerace po těžké práci v lese asi také ne. Zřejmě tedy vedení firmy? Řediteli, jeho rodině a přátelům? red.