 |
Starší
čísla |
|
|
 4/01,
5/01,
6/01,
7/01,
8/01,
9/01,
10/01,
11/01,
12/01,
13-14/01,
15-16/01,
17/01,
18/01,
19/01,
20/01 |
|
|
|
|
|
| NEVĚŘTE KACHNÁM - V DIVADLE
SCHOD NIC NEHOŘÍ ANI NEDOUTNÁ! |
Nikdy by mě ani nenapadlo vstupovat
nějakým způsobem do žabomyších krásensko meziříčských půtek. Už proto
ne, že patřím k oné generaci krhovských dětí, kterým bylo upřeno jejich
základní občanské právo vzdělávat se v rodné obci a které byly přinuceny
navštěvovat krásenské školy, aby tyto nezely prázdnotou, když krásenští
občané nebyli schopni udělat si dostatečný počet školáků vlastní pílí.
A později jsem dokonce v Krásně několik let bydlel a moje děti a vnučky
tam žijí i dnes. V současné době už ale bydlím v Meziříčí a mohu směle
prohlásit, že tam je to za osmnáct a tady bez dvou za dvacet.
Nikdy by mě ani nenapadlo vstupovat
nějakým způsobem do těchto půtek a přesto tak musím učinit, neboť se poťouchlí
redaktoři bulvárního plátku Obelisk v minulém čísle pokusili vnutit svým
čtenářům z prstu vycucanou hypotézu, že snad tento spor doutná v našem
divadle Schod a dokázat to umístěním "úvah" dvou pologramotných a vlastně
i poněkud dementních herců tohoto divadla na jedné stránce. Ale já, na
rozdíl od oněch poťouchlých novinářů dobře vím, že Světu Mír Gruber Lubomír
pochází někde od Brna, na Valašsko se přiženil a to ještě blbě, takže musel
svou přistěhovaleckou ženitbu ještě jednou opakovat. Vzhledem k jeho výše
uvedené pologramotnosti navíc skoro nečte a ani dlouhý pobyt na Valašsku
nijak podstatně nerozšířil jeho obzory, takže píše nesmysly, že "meziříčští
si dali přídomek Valašské", ale "krásenští nechtěli mít název obce tak
dlouhý". On snad dodnes ještě neví, že celý název jejich městečka byl Krásno
nad Bečvou!
Pravdu má ale v tom, že Valaši k
nám přišli z Valašské nížiny v Rumunsku, i když poněkud zbytečně zdůrazňuje
jejich cikánský původ a opravdu nevím, jak to s ním dopadne, až se jednou
pokusí navštívit nově otevřenou "Valašskou kolibu" dříve cikánského a dnes
romského hostinského Petra Tulii. Asi z ní rychle vypadne a bude natotata
v Praze, ať již bos, v krpcích, nebo v baťovkách. Nicméně, ať čtu jeho
slova třeba i pozpátku, nevidím, že by někde stranil té či oné straně sporu.
Pouze popravdě vypočítává, co mají tam a co mají onde, a navrhuje, aby
se případné krveprolití konalo na mostě nad tržnicí, v čemž nevidím nic
špatného. Ba právě naopak. Případné mrtvoly by tak mohly být shozeny z
mostu přímo do prostoru tržnice, kdy by jim byly zpeněžitelné předměty
odebrány a prodány a teprve pak by byly tyto mrtvoly poslány po proudu
do Hranic na Moravě a tam zpopelněny v kotelně firmy Philips na její náklady,
čímž bychom se jejím majitelům aspoň trochu pomstili za to, že se na nás
vykašlali a my teď kvůli nim máme nejdražší pole nejen na Valašsku, ale
v celé České republice.
I druhého pisatele, Jiřího Berouse
Vymětala nejstaršího mám rád, ale je to o dost těžší, než mít rád Grubera.
Vymětal je jen podprůměrný herec, ale nadprůměrný revolucionář a tak pořád
musí za něco bojovat. V mládí bojoval za pionýrský šátek, zrno, brambory,
řepu a zelené zlato, později pak bojoval o všeliká děvčata a teprve když
jedno z nich dostal až na radnici, přestal bojovat a udělal mu několik
dětí. Potom ale začal zase bojovat, dal se ke Komančům a následně nutil
svou ženu i nevinné děti žít v týpí a také bojovat za práva rudých bratří.
Ženě i dětem je zde nutno přiznat, že na jeho boj zvysoka kašlali a kdykoliv
se Jirka jenom ohlédl, hned bojovat přestali, takže se vlastně nemalým
dílem zasloužili o následnou porážku rudých a vítězství kapitalismu na
Valašsku. Potom se ten úplně nejstarší Vymětal dokonce stal i živnostníkem
a nejstaršímu Vymětalovi posléze živnost předal, takže se chvíli zdálo
být zase vše v pořádku.
Bohužel ale všechno zhatili dva mladí,
nezodpovědní a zapálení revolucionáři Baroš a Orálek. Jiřímu se opět zapálila
jeho revoluční lýtka, opustil příkopu, v níž dosud pobýval a vydal se na
barikádu. Když zjistil, že široko daleko žádná barikáda není, tak ji začal
stavět mezi pokojné obyvatele našeho města a pro ukojení svých revolučních
choutek se pokouší rozdělit naše město na města dvě. Ale to, co jsem ještě
ochoten tolerovat u nerozvážného mládí, nemohu tolerovat u nejstaršího
Vymětala. Zde mi dovolte, abych poděkoval Orálkovi otci, že nezblbnul jako
Vymětal a místo za svobodné Krásno i nadále bojuje za žáby, vlky, medvědy
a přesličky. Je to sice také pitomost, ale ani stovka vlků nenadělá tolik
škod, jako jeden zapálený revolucionář, který již zase navádí obyvatele
Krásna na pochod do nových, lepších dob. Valaši se již tímto směrem něco
napochodovali a neměli z toho nikdy nic!
A jestli začneme přivírat kohoutky
a necháme ty druhé vymrznout po přeslici, tak pozůstalí po meči přejdou
přes Bečvu a vezmou si naše přeslice.
Proto nehodlám, na rozdíl od pomateného
Jiřího, nikoho vyzývat k žádným revolučním pitomostem. A také proto, že
vím, kolik lidé zaplatili za jeden jediný výstřel slepým nábojem na Něvě.
A jestli to Jiří nepochopí a zkusí střílet na Bečvě, bude to nejen jeho
poslední výstřel, ale také jeho konec v našem divadle, v němž nehodláme
žádné teroristy ani separatisty tolerovat. A také to bude konec jeho vysedávání
v restauraci Přístav, která je meziříčská, což by věděl, kdyby se v minulosti
méně věnoval revolucím a více četbě knih. V těch je totiž napsáno, že hranicí
mezi městy nebyla jen řeka Bečva, ale též Zašovská ulice. A také by se
tam dočetl, že už v dobách, kdy v zaostalém Krásně ještě starostoval prohnilý
feudál hrabě Kinský, progresivní Meziříčí již úspěšně tuneloval JUDr. Alois
Mikyška a to tak dokonale, že město se pak z dluhů dlouho nemohlo dostat
a teprve jeho současné vedení dokázalo město zadlužit ještě mnohem víc.
Uvidíme, zda bude toto vedení následovat i další Mikyškovy činy.
Ale i kdybychom naše město rozdělili
na dvě menší, nebo třeba na deset docela maličkých, ty dluhy budou pořád
stejně velké. Tak co.
Josef Fabián
|
| | Top |
Chcete
zareagovat | Zpět
| |
| |
|
|
