Krizové telefony
nefungují, chybí signál
(1.12.) Nastat živelní
pohroma nebo havárie, měli by někteří starostové v mikroregionu Valašskomeziříčsko-Kelečsko
problém varovat své spoluobčany či zorganizovat pomoc složek integrovaného
záchranného systému. Krizové mobilní telefony, jimiž jsou vybaveni od poloviny
loňského roku, neplní svou funkci. Společnost Eurotel, jež tento druh spojení
zajišťuje, nemá zdejší oblast dostatečně pokrytou signálem.
Na krizové telefony
se nemohou spolehnout starostové 7 z celkem 16 obcí mikroregionu. Přitom
právě oni ze zákona odpovídají za připravenost k řešení naléhavých situací.
Jen šťastnou náhodou zatím nenastala chvíle, kdy by krizového telefonu
bylo zapotřebí. "Až devadesát procent území obce je mimo signál Eurotelu.
Na mobilu se mi objeví nejvýše jeden dílek. Řeknu dvě slova, a spojení
se přeruší," zlobí se starosta Kunovic Petr Mareček (nezávislý), jenž
si pro jistotu vytipoval několik míst, odkud se v naléhavých případech
dovolá.
"Nechali jsme si
zpracovat nabídku od ostatních operátorů. Pokud se situace nezlepší, přejdeme
k nim," uvažuje starosta Lešné Jiří Šnajdar (nezávislý). Pokrytí signálem
podle něj chybí na 50 až 70 procentech území obce. "Krizový telefon
jsem ani nepřevzal, bylo by to zbytečné," prohlásil starosta Branek
na Moravě Jaroslav Enspiegel (nezávislý) a dodal, že služební mobil má
registrován u jiného operátora. "Se signálem už nemám problémy. Své
číslo jsem nahlásil všem, se kterými bych při krizových situacích měl být
v kontaktu."
"Žádali jsme po Generálním
ředitelství Hasičského záchranného ČR odstranění tohoto stavu," uvedl
referent krizového řízení meziříčské radnice Václav Zelenka. "Příslušná
komise dospěla k názoru, že na území republiky existují jiné priority,
například jaderné elektrárny," konstatoval ředitel odboru komunikačního
a informačního systému Generálního ředitelství HZS ČR Luděk Štolba.
Obce podle něj vznesly
požadavky na změny či doplnění globálního projektu krizového řízení za
200 milionů korun. "K dispozici ale bylo pouze 85 milionů. Na pokrytí
okolí Valašského Meziříčí kvalitním signálem se nedostalo," vysvětlil
Luděk Štolba. S ohledem na rozhodnutí komise doporučil postup, který zvolil
starosta Branek na Moravě. "Mohou si zvolit jiného operátora, bohužel
ale na vlastní náklady."
Do Meziříčí doputuje Betlémské
světlo
Indiánské tee pee vyroste
před Štědrým dnem na náměstí ve Valašském Meziříčí. Plátěný přístřešek
postaví skauti, kteří v něm budou pečovat o takzvané Betlémské světlo -
živý plamen zažehnutý v rodném městě Ježíše Krista, letecky přepravený
do Vídně a odtud různými dopravními prostředky do celé Evropy. Lidé si
pak od něj budou moci připálit svíce, lucerny a lampy jako připomínku Vánoc,
svátků Ježí-šova narození.
"V Česku se lampy
s Betlémským světlem rozvážejí vlakem z Brna," říká Jan Klouzal z místní
pobočky skautské organizace. Jeho mladší kolegové plamen převezmou v Hranicích
na Moravě. Přesný čas příjezdu vánočního poselství do Valašského Meziříčí
bývá oznámen několik dnů předem. "Zájemcům doporučuji sledovat, zda
před 24. prosincem stojí na náměstí naše tee pee. Kdo to nestihne, bude
moci získat Betlémské světlo ještě o Štědrém dnu u bočního vchodu do farního
kostela. Loni si k nám pro něj přišly stovky lidí."
Plamen, který v Betlémě
obvykle zapaluje zdravotně postižený mladý člověk, představuje stylovou
vánoční dekoraci. "Každý s ním může naložit podle vlastního uvážení.
Někdo mu vyhrazuje čestné místo u vánočního stromku, jiný ho pokládá za
okno. Někteří lidé přenášejí Betlémské světlo ke hrobům svých blízkých.
Já si ho uchovávám v petrolejové lampě, aby mi přes noc nezhaslo,"
prozrazuje Jan Klouzal. (kráceno).
Koupí panenky lze zachránit život
dítěte
(28.11.) Prodej látkových
panenek dnes zahájila Městská knihovna. Děje se tak v rámci akce s názvem
Adoptuj panenku - zachráníš dítě, kterou pořádá Český výbor pro UNICEF.
Jejím cílem je shromáždit finanční prostředky pro očkovací kampaň v chudých
zemích.
"Výbor nám přidělil deset látkových
panenek, které během podzimu vyrobili dospělí i děti ve svém volném čase,"
uvedla ředitelka knihovny Alena Lukášová. Každá panenka symbolizuje dítě,
které může být za částku 600 korun získanou prodejem, tedy obraznou adopcí,
očkováno proti šesti hlavním dětským nemocem - spalničkám, záškrtu, černému
kašli, tetanu, tuberkulóze a dětské obrně.
Panenka je opatřena
rodným listem. Její adoptivní rodiče, kterými se mohou stát jednotlivci
stejně jako kolektivy, obdrží rovněž pohlednici. Tu mohou poslat tvůrci
panenky, aby věděl, kde našla svůj domov. "V naší knihovně lze panenky
adoptovat do 31. prosince v hlavní budově na Masarykově ulici, vždy během
půjčovních hodin," informovala Alena Lukášová.
Ochránci přírody budují ojedinělou
naučnou stezku
(27.11.) Naučnou stezku
přístupnou doslova každému budují ochránci přírody z Valašského Meziříčí.
Vzniká v bývalých vojenských kasárnách, v okolí malého rybníka obydleného
druhově pestrou vodní florou a faunou.
"Chceme umožnit poznávání přírody
i zdravotně postiženým lidem," řekl jednatel Milan Orálek. Zhruba jeden
a půl kilometru dlouhá stezka je přístupná vozíčkářům i rodičům s kočárky.
"Trasa povede snadno průjezdným terénem, ve kterém využijeme stávajících
betonových panelů. Nově položíme 200 metrů dlouhý chodník z dřevěných desek.
Ten bude na celém projektu nejdražší."
Stezku vedoucí nejen
okolím rybníka, nýbrž i zhruba 80 let starého ovocného sadu, bude lemovat
devět zastavení s informačními tabulemi. "Aby si z vycházky něco odnesli
také zrakově postižení, budou texty vytištěny v běžném i Braillově písmu.
U každé tabule bude navíc hmatadlo s obrysem stromu nebo živočicha,"
prozradil Milan Orálek.
Projekt počítá rovněž
se zřízením muzea ekologie v bývalé učebně psovodů. "Vystavíme tam rozličné
přírodniny, od minerálů po ptačí hnízda nebo průřez vosím hnízdem,"
plánuje Milan Orálek. Dlouhodobým cílem je využití několika dalších budov
jako malé zemědělské usedlosti, která by se zároveň stala základnou mladých
ochránců přírody.
"Tento záměr se ale
neobejde bez výrazné finanční spoluúčasti města," uvědomuje si Milan
Orálek, jehož momentálně trápí jiný problém. "Areál kasáren není dostatečně
zajištěn proti vandalům, kteří ničí, na co přijdou. Na naučné trase už
ulomili veliké krmítko pro ptáky." Příprava stezky přesto úspěšně pokračuje.
"Dokončíme ji možná ještě letos, ale slavnostní premiéru si necháme
na počátek jara," uvedl Milan Orálek a dodal, že na financování akce
v hodnotě 130 tisíc korun se podílejí město, ministerstvo životního prostředí,
soukromá Nadace Jana Pivečky a firma CS Cabot.
Město bude opět hledat kronikáře
(25.11.) Bez kronikáře
se opět ocitlo město Valašské Meziříčí. Čtyřicetiletá Pavla Pavlicová,
která tuto funkci zastávala necelého půl roku, v minulých dnech oznámila,
že z osobních důvodů odstupuje.
"Vzali jsme její
rezignaci na vědomí," konstatoval radní a předseda komise památkové
péče, letopisecké a názvoslovné Ladislav Baletka (ČSSD). Podle něj by ale
město nemuselo bez kronikáře zůstat příliš dlouho. "Přihlásil se zájemce
s vysokoškolským diplomem v oboru historie, který má zkušenosti s publikační
činností i vedením kronik."
Komise hodlá doporučit
radě města, aby ho angažovala, aniž bude vyhlášeno výběrové řízení. "Do
toho předchozího se přihlásili jen dva uchazeči," podotkl Ladislav
Baletka. Bude-li nový zájemce skutečně jmenován, nebude to mít snadné.
"Městskou kroniku v uplynulých dvou letech nikdo nevedl. Budeme se proto
snažit s ním dohodnout, aby nad rámec případné smlouvy zpracoval kromě
současných také události staršího data."
Povinnost vést obecní
kroniky vyplývá ze zákona přijatého již v roce 1920. Nynější zákon o obcích
z roku 2000 danou problematiku neupravuje. "Právní norma z první republiky
ale za neplnění této povinnosti neukládá žádné sankce. Vedení kroniky se
tak stává spíše prestižní záležitostí," připustil Ladislav Baletka
a dodal, že největší potíže mívají ve větších městech, mezi než patří také
Valašské Meziříčí.
O rekonstrukci zámku rozhodne správce
podstaty
(24.11.) Rekonstrukce
zámku Žerotínů bude zřejmě pokračovat, ale až v příštím roce. Vyplynulo
to z pátečního jednání mezi vedením radnice a správcem konkurzní podstaty
firmy Integrastav, která je hlavním dodavatelem rozsáhlých stavebních úprav.
"Správce si prostudoval
uzavřené smlouvy a na místě se přesvědčil o postupu prací. Předběžně konstatoval,
že nevidí důvod, proč v této akci nepokračovat," uvedl starosta Jiří
Kubeša (ODS) s tím, že zpráva o rekonstrukci a návrh dalšího postupu zazní
na zasedání zastupitelstva 11. prosince.
Obnova zámku, započatá
v roce 1996, byla po většinu roku přerušena. To platí i v současné době.
"Jednatel Tomáš Kantor se zavázal, že firma obnoví práce 24. září a
ukončí 20. prosince. To nesplnil," konstatoval místostarosta Bohdan
Mikušek (KDU-ČSL). Na zámku měla být ještě letos provedena fasáda směrem
ke druhému nádvoří a dále v jižním křídle dokončeny vnitřní omítky, tepelná
izolace, dlažby, obklady a stěrky pod parkety a koberce.
"Za dané situace
není vhodné v rekonstrukci pokračovat," podotkl Bohdan Mikušek. Důvodem
podle něj není jen vyhlášení konkurzu. "Zanedlouho začne zima, a během
ní nelze na fasádě pracovat. Kromě toho zvažujeme změny ve stavebních úpravách
podlaží, rezervovaného pro zámecký hotel."
Firma měla městu rovněž
uhradit závazky ve výši 625 tisíc korun. V dohodnutém termínu ale zaplatila
pouze okolo 300 tisíc. Patnáctého října vyhlásil Městský soud v Praze na
majetek firmy Integrastav konkurz. Od toho okamžiku jsou veškeré finanční
a majetkové operace ve výhradní kompetenci správce konkurzní podstaty.
.
Turecký velvyslanec uctil památku
padlých vojáků
(23.11.) Na krátkou
návštěvu přijel včera do Valašského Meziříčí turecký velvyslanec Sabri
Cenk Duatepe. Poté, co se na radnici setkal s představiteli města, zavítal
na městský hřbitov, aby se poklonil památce svých krajanů, tureckých vojáků
padlých v první světové válce.
"Po nástupu do funkce
letos v lednu jsem si předsevzal, že postupně navštívím všechna tři pohřebiště
našich vojáků v České republice. Svůj závazek jsem tímto splnil, ale rád
bych se sem vracel každý rok," řekl ambasador a pochválil české úřady
za pozornost, kterou udržování těchto pietních míst věnují.
Ve vojenské části městského
hřbitova je pochováno 205 tureckých vojáků, příslušníků 20. pěší divize,
kteří v meziříčské záložní nemocnici podlehli zraněním utrpěným v bojích
na haličské frontě v letech 1916 a 1917. V srpnu 1998 zde byla na náklady
turecké strany vybudována a slavnostně odhalena mramorová mohyla.
"Myslel jsem nejen
na tyto padlé vojáky, ale též na svého dědečka, který zahynul v roce 1921
během války za nezávislost naší země. Položili život za Turecko, které
se i jejich zásluhou stalo moderní a respektovanou zemí," svěřil Sabri
Cenk Duatepe své pocity z návštěvy hřbitova, kam jej doprovodili starosta
Jiří Kubeša (ODS) a místostarosta Bohdan Mikušek (KDU-ČSL). (kráceno). |