 |
Starší
čísla |
|
|
 4/01,
5/01,
6/01,
7/01,
8/01,
9/01,
10/01,
11/01,
12/01,
13-14/01,
15-16/01,
17/01,
18/01,
19/01,
20/01,
21/01,
22/01,
23/01,
01/02,
02/02,
03/02,
04/02,
05/02,
06/02,
07/02,
08/02,
09/02,
10/02,
11/02,
12-13/02,
14-15/02,
16/02,
17/02,
18/02,
19/02,
20/02,
21/02,
22/02,
23/02,
24/02,
01/03,
02/03,
03/03,
04/03,
05/03,
06/03,
07/03,
08/03,
09/03,
10/03,
11/03,
12/03,
13/03,
14/03,
15/03,
16/03,
17/03,
18/03,
19/03,
20/03,
21/03,
22/03,
01/04,
02/04,
03/04,
04/04,
05/04,
06/04,
07/04,
08/04,
09/04,
10/04,
11/04,
12/04,
13/04,
14/04,
15/04,
16/04,
17/04,
18/04,
19/04,
20/04 |
|
|
|
|
|
| Vánoční
vzpomínání: O rybách a rybnících, které se již nevrátí |
 |
Již jen
pár dnů zbývá do konce před-vánočního bláznovství, než konečně zasedneme
ke svátečnímu stolu, abychom po roce zase mohli vnímat onu tajemnou náladu
Vánoc. Posledními činnostmi před zahájením svátků bývá zpravidla zakoupení
tradičního kapra, jeho úprava a samozřejmě opatrná konzumace vzhledem k
nástrahám, které nám kapr ve svém těle zanechal. Při tom všem si
ani neuvědomujeme, jakou trnitou cestu musel podniknout, aby se dostal
až na náš stůl, a kde je rybník, jehož vody tento nešťastník ještě před
nedávnem čeřil. Téměř s určitostí můžeme vyloučit, že pochází z rybníku,
který se nachází v našem městě v místní části Podlesí. A položme si také
zároveň v té souvislosti otázku, jaké to bylo s rybníky okolo Valašského
Meziříčí dříve. Pamětníci si jistě vzpomenou na rybník za bývalým Pečivovým
mlýnem v místech, kde je dnes postaven zimní stadion, a také na rybník
zvaný Mlynářka, po jehož zrušení bylo na něm vybudováno dopravní hřiště.
V dávné minulosti to bývalo ale úplně jinak. O rybnících a také rybách
v nich a v Bečvě zanechal svědectví Eduard Domluvil ve stati o rybnících,
která byla uveřejněna ve Sborníku musejní společnosti ve Valašském Meziříčí
číslo 14 z roku 1911 na straně 10 a 11. Tuto stať přetiskujeme pro její
zajímavost v původním znění, přičemž může zároveň sloužit i jako
ukázka spisovné češtiny, kterou se psalo přibližně před sto lety.
Rybnatostí svou byly
naše Bečvy daleko široko známy; chovaly mnoho a veliké lipany a pstruhy.
Bečva pak spojená živila ve svých zátočinách jelce a parmy, štiky a někdy
i kapry ulovili; rybáři u Hranic založili dokonce osadu Rybáře. Nebývalo
před koncem století XVIII. ještě plavisk na obou Bečvách; plavení štíp
totiž mnoho ryb ubíjí. Za to bývaly břehy Bečev tarasy (hatěmi) upevňovány,
jež za povodně poskytly rybám vhodné skrýše; tak i tůně vodní podél Bečvy
t. zv. "jezera" rybám prospívaly. Přední však podporou rybnatosti
kraje byly četné jeho rybníky.
Tak bývaly rybníky pod
Loučkou a u Bránek, nad Komárovicemi a u Choryně, jimž vodu dodávaly přítoky
Bečvy spojené. V údolí Bečvy rožnovské býval a podnes je - na naše poměry
- veliký rybník níže Zubřího t. zv. Hamerský, žel že zanedbávaný. Menší
rybníky bývaly u Zašové a Hrachovce, u Křivého a za Krasnem u "Dražního
mlýna".
Pod Byninou
a u Mštěnovic, kde nyní je dvůr Mariánský, založil r. 1521 Jan Kuna z Kunštátu
rozsáhlý, místy na 2 i 3 sáhy hluboký rybník. Na Byninský rybník upomíná
název luk "na rybníku"; po Mštěnovském, Smradlák zvaném, zbyly hráze.
Trval 300 let; r. 1820 jej vypustili. Také byninský skončil "zmrzlákem";
zamrzl kdys s rybami, které pak při tání okolí naplnily puchem nemilým,
načež byl též na louku proměněn. Jiný nedaleký rybník náležel k panství
Lešné; malý rybník býval i při Perné; rozsáhlé bývaly blíže Hustopeč. Na
rybnících poletovalo množství ptactva; způsobovali veliký hluk daleko široko.
Než mnoho asi rybníky
přece nevynášely. Dle účtů panských z r. 1745 spotřebovala vrchnost meziříčská
ryb za 25 R, prodáno však nebylo nic, kdežto za rybí násadu do Smradláku
a Hamerského 211 R. Počítána vrchnosti libra kaprů a línků po 4 kr. a štik
po 7. Měla tedy vrchnost stále laciné ryby, jediný toho roku užitek. Násadu
koupili z rybníků v Hrabové a Paskově; kopu kaprů za 2 R 12 kr. a 4 kopy
štik malého braku za 12 R. Ač mělo panství svého rybmistra, nemělo tedy
vlastního chovu, tudíž do rybníků kupovány ryby už odrostlejší. - Účty
z r. 1786 vykazují příjmu z ryb 52 R, vydání toliko 8 R služného
rybmistru. Štiky mívali až 4 libry těžké, kapry po 1 1/2. Cena sena válkami
francouzskými asi stoupala, tudíž rybníky raději zalučnili.
Je vidět, že naši předkové
byli dobrými počtáři a že i u nich bývaly peníze až na prvním místě. A
je to z našeho dnešní pohledu velká škoda. Díky drahému senu, na kterém
se dalo vydělat, přišlo okolí našeho města o řadu zajímavých vodních ploch
s množstvím těch rostlin a živočichů, které k vodě neodmyslitelně patří.
A také charakter krajiny musel být o poznání zajímavější. Po dvou stech
letech však ji nikdo v původní stav nenavrátí.
JUDr. Josef K r a m á ř |
|
| | Top|
Chcete
zareagovat | Zpět| |
| |
|
|
