|
|
| Vězeňská kaple pro Tuliu |
(mi) Po hodinové diskuzi
se městské zastupitelstvo na závěr svého zasedání ve čtvrtek 29. března
většinou svých hlasů rozhodlo prodat vězeňskou kapli u zámku Žerotínů podnikateli
Petru Tuliovi. Toto rozhodnutí by mělo ukončit desetileté období přešlapování
na místě a zvažování, zda kapli zbourat či zachovat, zda ji ponechat v
majetku města jako součást zámeckého komplexu či zda se jí jako objektu,
jehož rekonstrukce si vyžádá částku dvaceti milionů, zbavit.
Osudy vězeňské kaple,
která je zapsána v seznamu nemovitých památek ČR, se od roku 1990, střídavě
nakláněly na obě strany uvedených řešení. Počátkem 90. let se město rozhodlo
prodat ji místní firmě, jež nabídla její přestavbu pro obchodní účely.
Při převodu se nejprve narazilo na problém rozdílného vlastnictví budovy
(město) a pozemku (stát - OÚ). Když byl problém vyřešen, firma už asi své
obchodní záměry změnila a nechala objekt dále chátrat. V té době (2. pol.
90. let) začal ve vedení města převládat názor, že nejlepším řešením by
bylo kapli v souvislosti s rekonstrukcí zámku zbourat a na jejím místě
vybudovat zázemí pro zámecký komplex (parčík, parkoviště atp.). Tento postoj
zvrátila petice občanů a na scéně se objevilo řešení formou odprodeje holandské
společnosti, jež by zde ve spolupráci s partnerským městem Bussum vybudovala
něco na způsob "nizozemského kulturního střediska". Po několikerém oddálení
rozhodnutí Holanďané od projektu nakonec ustoupili a problém kaple se vrátil
na svůj začátek. Předloni o koupi budovy projevil zájem člen zastupitelstva
a podnikatel ve stavebnictví Petr Tulia, který nabídl projekt výstavby
romského kulturního a společenského centra, jehož výstavbu by podpořily
i centrální orgány státu.
Úvodem projednávání
tohoto bodu se stalo vystoupení Ing. arch. Zdeňka Trefila, který zastupitelstvu
představil studii řešení vězeňské kaple a tzv. druhého zámeckého nádvoří,
zpracovanou týmem Dorňáková, Chytka, Trefil). Připomenul, že by objekt
neměl sloužit jako hospoda, ale výhradně pro kulturní a společenské akce
a objasnil koncepci této stavby ve vztahu k celému komplexu zámku, včetně
výstavby parkovacích míst, objektu odpadového hospodářství a strukturálního
objektu na nároží zámku, pracovně nazvaného "sloupová síň". Ten by měl
dle jeho slov sloužit také jako "memento, připomínající minulý vzhled zámku,
připomínající v reliéfním provedení jeho osudy v kontextu historie města".
Velmi solidně zpracovanou
a pomocí audiovizuální techniky předvedenou studii pochválili následně
všichni diskutující, včetně městského architekta Kučery, znalce meziříčské
architektury Jiřího Demla, člena komise pro regeneraci ing. Pavla Hromádky
i zastupitelů. Menší shoda už ale zavládla v otázce, zda by ke stavu,
vycházejícímu ze studie, mělo kapli přivést město formou vlastní investice
nebo soukromník, kterému bude prodána. Vystoupení jednotlivých zastupitelů
spíše dávala tušit, že kaple do budoucna zůstane jako městský objekt pevnou
součástí zámeckého komplexu. V tomto smyslu se vyjádřil např. starosta
Mikušek, který prohlásil, že kaple je "komplementární součástí zámku a
město ji může prodat jen jednou, pak už mu nebude patřit". Pochybnosti
nad funkčností existence dvou subjektů v jednom areálu vyjádřil ve svém
vystoupení i Karel Hauser, který vznesl konkrétní připomínky technického
charakteru: kdo zainvestuje zadláždění velké plochy mezi zámkem a kaplí,
terénní úpravy, nutné vzhledem k nízkému uložení sýpky, jak zaručit, aby
nekolidovaly akce KZ a vlastníka kaple. Ředitel KZ ve svém vystoupení připomenul,
že by pro jeho organizaci bylo ideální mít opravenou kapli k dispozici
atp. Proti prodeji se ostře postavil radní Ján Lacko, který prohlásil,
že by "areál zámku měl mít jednoho pána a město by na kapli mělo uvolnit
finanční prostředky". Z některých vystoupení byly zase slyšet obavy, aby
finančně nákladná akce nezůstala vedle dokončeného zámku rozestavěna.
V této, pro prodej spíše
nepříznivé atmosféře, se do diskuze důrazně vložil místostarosta Matocha,
jež zastupitele napomenul, "ať si uvědomují, o čem hlasují. Nedělejme
z nikoho šašky", řekl v souvislosti s tím, že zastupitelstvo vyhlásilo
záměr na prodej a nyní jeho členové od této myšlenky couvají. Tuliu podpořil
i JUDr. Kopecký, který prohlásil: "Nechci tady za Petra lobbovat, ale pokud
je schopen garantovat finance, nevadí, že kaple nebude patřit městu". Samotný
zájemce o koupi kaple Petr Tulia zastupitele ujistil, že celou záležitost
důkladně zvážil. Neustálé oddalování o osudu kaple označil za únavné a
pro případ, že by zastupitelstvo variantu odprodeje neschválilo, vznesl
jako zástupce občanů požadavek, aby se MZ zároveň zavázalo, že do dvou
let kapli spraví.
Ještě před hlasováním
Ing. Matocha požádal, aby oproti původnímu návrhu, byla kaple prodávána
ne romské organizaci DAR, ale přímo firmě ACFI Tulia. "Dnes je tam Tulia
zítra třeba nějaký Lakatoš", prohlásil na adresu vedení DARu, když předtím
zastupitele informoval, že podporu Úřadu vlády, který by měl na rekonstrukci
kaple jako součást programu řešení romské otázky přispět, již mají
nejen podobné "spolky", ale i podnikatelské subjekty.
Vzhledem k uvedené diskuzi
mnohé přítomné následně překvapilo závěrečné hlasování o prodeji kaple
firmě ACFI Petra Tulii. Výrazná většina zastupitelů s prodejem totiž vyjádřila
souhlas. Ze všech přítomných nezvedli ruku pro pouze starosta Mikušek,
radní Lacko a zastupitelé Hauser a Baletka. Petr Tulia torzo kaple tedy
koupí za symbolickou cenu jedné koruny a pozemek pod ní za tržní cenu.
Má za povinnost do šesti měsíců zahájit a do dvou let ukončit práce na
zastřešení a statickém zajištění objektu. V případě nesplnění tohoto závazku
mu hrozí sankce až do výše ceny znaleckého posudku z ceny stavby. Součástí
rozhodnutí o prodeji je i klauzule o předkupním právu města na kapli v
případě jejího prodeje.
Otázka pro naši anketu:
Souhlasíte s rozhodnutím města prodat
kapli do soukromých rukou? Vyjádřete se zde.
Ing. arch Zdeněk Trefil při prezentaci
studie
Část studie celkový pohled na komplex
druhého nádvoří
Kaple dnes, studie počítá s tím,
že např. tato čekárna bude přesunuta na jiné místo či nahrazena stylovější
O budoucnosti kaple diskutovali i
nečlenové zastupitelstva: znalec meziříčské architektury Jiří Deml a ing.
Jiří Hromádka, členové městské komise pro regeneraci. Oba se za předvedený
projekt plně postavili.
|
| | Top |
Chcete
zareagovat | Zpět
| |
| |
|
|
