|
|
| Divadlo Schod by bez muziky
bylo jen poloviční |
Až se jednou budou psát dějiny českého
amatérského divadla na přelomu tisíciletí, meziříčský soubor Schod
v nich jistě bude mít svou samostatnou kapitolu. Jistě proto, že si ji
délkou trvání, počtem původních představení, kvalitou divadelních textů
i hereckými výkony už dávno zasluhuje.
Divadlo Schod je výrazným
souborem ale i díky dalšímu charakteristickému znaku, který jej staví do
blízkosti souborů typu Semafor či Sklep, a to spojení s původní hudbou
a písničkami.
Sepětí divadelní kapely,
složené z ostřílených místních hudebníků, s ochotnickým souborem, je po
letech tak pevné a kompaktní, že by označení "doprovodná" bylo urážkou.
Hudebníci ze Schodu představení nedoprovázejí, ale jsou jeho nedílnou a
rovnocennou součástí, bez níž by výsledný efekt byl jen poloviční. "Scénická"
hudba i jednotlivé písničky mají v každé hře nezastupitelnou úlohu, jsou
hudebně nápadité, nezapřou bluesové a rockové kořeny autorů, ale zároveň
se ani nebrání moderním vlivům a aranžmá (např. raegge "Otázka stíhá otázku"
ve hře Není proč se věšet). Schoďácká kapela umí napsat, herci Iva
Bublíková, "Berda" Vymětal a další zazpívat i hity, které si broukáte už
po druhém poslechu. Za všechny připomeňme Nebojím se pánů, Život je pes,
Sundej tu košili, Zpívám píseň budoucnosti (Pepa Dorotík) Jsem plna citu
(zpívala Jitka Volfová) nebo čerstvě Vata do uší (v podání Julie Hlavenkové).
Na otázku, v čem je
tajemství souznění autora, herců a muzikantů, současný kapelník skupiny
Dalibor Hromada odpovídá: "Je to asi tím, že se cítíme být součástí divadla,
i když nejsme herci. Každý máme své povolání a hraní při představení nebo
i samotné zkoušky jsou pro nás vytržením z práce a starostí, na které
se těšíme". K autorství písniček pak dodává: "V současné době skládají
nejvíc Luboš Vrátník a taky Pavel Zavadil. Aranžmá pak dáváme dohromady
kolektivně na zkouškách, hledáme výsledný tvar, který nejvíc sedne k textu
písničky i celkové atmosféře hry".
Množství materiálu,
kterým hudba divadla Schod v současné době disponuje, přímo vybízí k vydání
hudebního nosiče. Že by takový počin potěšil spoustu meziříčských patriotů,
to je zcela jisté, že by ale příjemně překvapil posluchače kdekoliv jinde
v republice, to je více než pravděpodobné.
Marek Irgl |
| | Top |
Chcete
zareagovat | Zpět
| |
| |
|
|
