Obelisk


První valašské internetové noviny * Květen 2001 * číslo 9 * ročník 9/01

	Aktuálně
	Aktuální informace

	Poslední číslo
	Zpravodajství Polemiky Publicistika Historie Kultura

	Starší čísla
	4/01 , 5/01, 6/01, 7/01, 8/01

	Chcete nám napsat?
	E-mail

	Ankety
	Vyjádřete se k našim anketním otázkám!

	Soutěže
	Odpovězte správně a můžete vyhrát.

6 let druhé světové války ve Valašském Meziříčí

Z nařízení Adolfa Hitlera začala 15. března okupace Čech a Moravy. V 6 hodin vpadla německá armáda všemi směry do českých zemí, aby zajistila zřízení Protektorátu Böhmen und Mähren (Čech a Moravy). Téhož dne po 14té hodině přijely motorizované jednotky na náměstí a to proti směru jízdy (do té doby se u nás jezdilo vlevo). Ten tragický den pršelo a hustě sněžilo. Na radnici a jinde byly vylepeny vyhlášky, připravené již v Říši:
OBYVATELSTVU!
K udržení klidu a pořádku nařizují se následující ustanovení (vyňata jen část).
V době od 21 hod. do 6 hod. nesmí žádný opustit svůj dům. Lékaři, železničáři atd. musí mít průkaz s razítkem starosty. Veškeré zbraně, včetně munice, dále radiopřijímače musí být odevzdány starostům, ti jsou za výkon těchto ustanovení zodpovědni. Přečiny a zločiny proti ustanovení vojenských a civilních úřadů se bezohledně stíhají!
Německé vojsko se nastěhovalo do tělocvičny, auly a profesorské knihovny v gymnáziu. Město, ulice, nádraží musely být označeny německo-česky. Vyhláška stíhala vyhlášku. Okupanti nařídili soupis zásob zboží a zavedli přídělový systém na lístky a poukazy. Potravinové lístky sloužily ke koupi potravin, poukazy opravňovaly k odběru prádla, šatů, obuvi a průmyslového zboží. Marka měla hodnutu 10 korun. Němečtí důstojníci nakupovali především pletené zboží, prádlo, boty, zlato. Obyčejní vojáci skupovali všechno. O vánocích byly již obchody poloprázdné. Příděly potravin a životních potřeb byly malé. Z města chodili lidé na proviant po vesnicích (mouku, máslo, vejce, drůbež), i když to byla zakázané. Ceny na černém trhu byly vysoké. Týdenní kuřákův příděl 10 kusů Viktoria stál 3 koruny. Na černém trhu 20 - 25 korun. S vázaným zbožím, kterého byl nedostatek, začali spekulovat šmelináři, kteří prodávali toto zboží na černo. Když byl takový podnikavec přisti-žen, dostal pokutu nebo byl poslán do koncentračního tábora za rozvracení válečného hospodářství. Úřad práce posílal mladé lidi do práce do Německa (říkalo se do rajchu). V červnu byl zrušen Čsl. červený kříž a majetek zabaven. Hned z počátku války došlo v knihovnách k vyřazování závadných knih. Ve školních knihách se tuší zaškrtávaly všechny zmínky o Československu a jeho prezidentech. Z pomníku T.G.Masaryka v Botanice musel být odstraněn nápis Svému Osvoboditeli. Později čeští fašisté-vlajkaři tuto sochu z bílého mramoru natřeli červenou barvou a následně úplně zničili.
   Po uzavření vysokých škol v listopadu 1939 našli ve Valašském Meziříčí úkryt bratři Alfréd a Emil Radokové (Alfréd se později stal proslulým divadelním režisérem) a zde založili Mladou scénu, na níž sehráli divadlo Král Lávra od K.H.Borovského a jiné hry. Jejich divadlo burcovalo proti útlaku. Na mladou scénu navázalo divadlo mladých Tvar. Z jeho řad vyšel režisér S.Papež, hudební skladatel S.Havelka, básník A. Skýpala aj. Řada občanů se účastnila odboje, mnozí z nich přinesli i oběť nejvyšší. Svůj život v boji za svobodu položilo mnoho občanů, jejich jména připomíná dvanáct pamět-ních desek a dvě busty.
   S příchodem Němců začalo postupné pronásle-dování Židů. Večer nesměli vycházet z domu. Museli odevzdat zlato a šperky a na prsou nosit potupnou hvězdu JUDE. Nakonec je čekal odsun do Terezína a pak do plynových komor v Osvětimi.
   Na všech českých školách bylo zavedeno povinné vyučování němec-kého jazyka. Vedle českých inspektorů byli jmenováni také němečtí. Zrušili činnost Sokola a sokolovnu nazvali velký sál v Hitlerově třídě. Po atentátu na Heydricha (27.5.1942) bylo vyhlášeno stanné právo a nastal brutální teror českého národa. Denně byly v novinách uveřejňovány seznamy popravených. Podle neúplných údajů zahynulo v době stanného práva 3188 lidí. Také v našem městě přišla o život řada místních občanů. Byly zrušeny veškeré spolky a lidé se nesměli shromaž-ďovat.
   Byl nařízen sběr barevných kovů. Z farního kostela byly sebrány zvony, včetně zvonu sv. Václava, který byl největší na Valašsku (26 q). Porážkou Němců u Staligradu (2.2.1943) nastal obrat ve válce. Přitom německá propaganda rozšiřovala všemi prostředky heslo Viktoria! - Vítězství! Říše vítězí na všech frontách pro Evropu! V té době byla v našem městě z nařízení německých úřadů zřízena německá škola v budově české obecné školy na náklady města a také německá knihovna nákla-dem 17 000 korun. Obec musela dát bezplatně místnost, otop a světlo. Na jaře 1943 byla zřízena protiletecká obrana (PO) a jejím vedoucím byl ustanoven učitel Herolt. V červnu byl vydán zákaz poslechu cizího rozhlasu, za který byl trest smrti. Musely být z radio-přijímačů odstraněny krátké vlny. Někteří posluchači si nechali zhotovit náhradní cívku čerta, který přístroj učinil opět funkčním. Od června 1944 létaly svazy anglo-americkýh letadel z Itálie přes naše území na sever, kde bombardovaly německá města. Kolem 11. hodiny jsme je vídávali v obrovské výši jako stříbrné ptáky. V září se začaly kopat zákopy u kostela sv. Trojice, Lidového domu a jinde. Na několika místech se dělaly betonové bunkry pro ostřelovače. Jeden zůstal dodnes např. u kostela sv. Trojice jako památník, že naším městem šla fronta va 2. světové válce. 11. dubna v posledním roce války bylo bombardováno město devíti německými letadly se sovětskou posádkou. Bomby měly být svrženy na německou munici a cisterny s benzínem ukryté v zámeckém parku. Omylem dopadly poblíž Dadákovy pražírny kávy a také na různých místech města. Při náletu zahynulo 12 osob, mezi nimi i talentovaný mladý malíř Jaroslav Kalivoda. Bylo poškozeno 87 domů, jeden úplně zničen. Byla četná zranění a nálet způsobil větší škody, než když tudy procházela fronta v květnových dnech, pokud se nepočítají škody napáchané Němci ničením mostů a nádraží.
   Vše nasvědčovalo tomu, že se blíží konec války. Občané si dělali v domech kryty a připravovali se na příchod fronty. 5. května se bojovalo již v blízkosti Meziříče. V neděli 6. května pronikly kolem 10. hodiny první jednotky sovětských vojáků do města Rožnova a Vsetína. Do večera bylo město již zcela osvobozeno od okupantů, kteří ustupovali k Hranicím a Bystřici pod Hostýnem. Lidé již k polednu vycházeli ze sklepů, s radostí ve tvářích, že jsme opět svobodni, vítali své osvoboditele.
Z dobových pramenů čerpal a fotografiemi doložil Jindřich Janoušek.